Citáty, popěvky a hlášky o pivu a hospodách 13
ANGLICKÝ PUB NA ČESKÝ ZPŮSOB
Investoři startují z Londýna síť českých hospod. Do pěti let jich chtějí mít deset nejen v Británii.
Brexit a lockdown nejsou zrovna ideální kombinace pro expanzi na britském pivním trhu. Skupina českých investorů přesto plánuje na ostrovech prorazit s konceptem sítě českých designových hospod s nabídkou tuzemských regionálních pivovarů. První restaurace by v centrální londýnské čtvrti Clerkenwell pod názvem Pivo měla otevřít už v únoru.
„Tato doba má i svá pozitiva, existující hospody jsou zdecimované a možná 20 až 30 procent byznysu skončí. Pokud začneme v době lehce postcovidové, budeme mít menší konkurenci,“ je optimistou Martin Macourek, který léta zastupoval ve Velké Británii český byznys prostřednictvím agentury CzechTrade. Už tehdy poznal, že po produktech řemeslných pivovarů je v zemi enormní poptávka, čeští výrobci však nedisponují prostředky, jak na vysoce konkurenčním trhu prorazit.
S podporou českého velvyslanectví proto založil tradici setkání zástupců hospod, distributorů, velkoobchodníků, ale i pivních novinářů a blogerů Czech Beer Day, která nabízela příležitost ochutnat pivo méně známých tuzemských výrobců a postupně nalákala až stovky lidí.
Později vznikla společnost Czech Beer Alliance (CBA), která se specializuje na nezávislé české výrobce a do Británie dováží piva pivovarů z Frýdlantu, Kutné Hory, Břeclavi, Cvikova, nejnověji Jarošova, ale také třeba nealkoholickou Holbu. Ty pak ve spolupráci s britským distributorem craftového piva Euroboozer uvádí na tamní trh. Produkty českých výrobců jsou tak mimo jiné k dostání třeba v řetězci Marks & Spencer, specializovaných e-shopech Laithwaite’s Wine, Noble Green Wine a Indiebeer či v tradičním odběrateli CBA, hospodě Royal Oak v londýnské čtvrti Marylebone.
Zatím nejde o nijak závratné objemy, ročně CBA vyveze jen asi 200 hektolitrů. Specialitou společnosti však je, že se nebojí ani nefiltrovaného a nepasterizovaného piva, které kvůli omezené trvanlivosti není pro dálkovou přepravu příliš vhodné. Dlouhodobou ambicí CBA je vyvážet kolem pěti tisíc hektolitrů piva ročně.
Za firmou stojí česko-britský právník Filip Čeladník, který působí v Londýně. Macourek mezitím pomáhá s jednáním s pivovary v Česku. A právě CBA spolu s dalšími dvěma privátními investory z Česka vložila peníze i do vznikající restaurační sítě Pivo.
Bublinkový lustr
Pivo by neměla být typická česká nálevna, spíše půjde o kombinaci hospody, pubu a reprezentačního místa setkání českého byznysu s místnostmi pro pořádání konferencí, školení či produktových prezentací. Designový nábytek dodají tuzemské firmy, například Dřevodílo Rousínov. Osvětlení ve tvaru pivních půllitrů vyrobila sklárna Clartés Bohemia z Kamenického Šenova. Ta stojí i za lustrem inspirovaným pivní pěnou, který bude umístěn nad barem. „Lustr bude alegorií na pivní bubliny od bílé až po ambrovou barvu,“ vysvětluje Macourek. Specialitou budou i samoobslužné pípy, technologii dodají rovněž české firmy.
Vedle zmíněných pivovarů z portfolia CBA budou na čepu také speciály od Budvaru. Národní podnik ve vlastnictví českého státu vnímá firma rovněž jako nezávislý pivovar. Menu popisuje Macourek jakou českou kuchyni v britském pojetí.
Investice do první provozovny se blíží milionu liber, vznikající síť má však velké plány. Podle Macourka je reálné dostat se do pěti let celkem na deset restaurací. Puby Pivo by přitom neměly zůstat jen ostrovní záležitostí a investoři uvažují i o dalších, nejen evropských lokalitách. Macourek jmenuje New York, Sydney, Švédsko nebo severní Itálii. Na Apeninském poloostrově je krátce aktivní i CBA, byť kvůli pandemii koronaviru zatím žádný vývoz českého piva nezrealizovala.
Chřipka je horší než brexit
Tuzemské pivovary v roce 2019 vyvezly na britský trh 196 tisíc hektolitrů piva. Země si tak drží pozici šestého nejdůležitějšího exportního trhu. Působí zde všechny velké pivovary jako Pilsner Urquell, Staropramen a Budvar.
Zároveň byl však rok 2019 nejslabší za celou dekádu, což souvisí s blížícím se brexitem. Vývoz se meziročně propadl o 16 procent a dostal se pod 200 tisíc hektolitrů. To se stalo v celém desetiletí poprvé. Ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven je patrné, že ještě rok po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie vývozy prudce rostly a dosáhly rekordu ve výši 257 tisíc hektolitrů. Pak však začala čísla padat.
Třeba Budvar v roce 2019 vyvezl do Británie 60 tisíc hektolitrů piva a podle ředitele národního podniku Petra Dvořáka to byly desítky tisíc hektolitrů i v roce 2020. I když režim na hranicích je zatím stále nejasný, tuzemské pivovary se navzdory přetrvávajícím nejasnostem na brexit dlouhodobě připravují. Na omezení spojená s čínskou chřipkou však mohou pohotově reagovat jen stěží. „Neustále se měnící situace kolem covidu-19 je pro nás mnohem větší komplikací, zejména kvůli tomu, že se mění doslova každým dnem,“ říká Dvořák s tím, že kvůli zavřeným hospodám se citelně propadl export tankového a sudového piva.
Británie počátkem prosince zavedla čtyřstupňový systém, který podle intenzity šíření nákazy zavádí regionální omezení. Velká většina země se v době uzávěrky tohoto vydání mezi svátky nacházela na úrovních tři a čtyři, kdy bary, hospody i restaurace musejí zůstat zavřené. Obdobný, byť jen mírně modifikovaný systém funguje i ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku.
Země nicméně jako první v Evropě začala s očkováním, a má tak největší šanci, že se i nejrychleji vrátí k normálnímu fungování. Plán, že londýnské Pivo by mohlo začít čepovat české pivo už v únoru, tak není nereálný.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.
ZDROJ: Jan Brož, 10. ledna 2021, 8:09 hod., www.tydenikhrot.cz
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/anglicky-pub-na-cesky-zpusob-pivo-hospody-czech-beer-alliance
ZTRÁTA PRO STAROPRAMEN: NĚKTERÉ POTREFENÉ HUSY PŘECHÁZEJÍ NA PLZEŇ
Dvě restaurace Potrefená husa spadající pod Staropramen změnily značku a přešly na konkurenci
„Čepujeme PLZEŇ, tak se stavte na jedno,“ vyzvala své zákazníky v minulém týdnu na facebookových stránkách restaurace Vinohradský Bulvár. Za zdánlivě běžnou výzvou se však skrývá konkurenční boj mezi jedničkou a dvojkou českého pivního trhu. Vinohradský Bulvár se totiž ještě nedávno jmenoval Potrefená husa a byl součástí sítě stejnojmenných značkových hospod Pivovarů Staropramen, které rozhodně nenabízejí Pilsner Urquell.
Ba co víc, vinohradská „Husa“ byla vůbec první z provozoven, se kterými Staropramen koncem 90. let úspěšně nastartoval trend značkových pivovarnických hospod, na který později naskočila většina konkurence. Spolu s vinohradskou hospodou změnila název i značku piva také Potrefená husa v pražských Dejvicích. „Důvodem je větší poptávka po pivu,“ komentovala změnu provozovatelka obou Bulvárů Petra Zemanová.
Ztráta dvou odbytišť sice pro smíchovský pivovar neznamená zásadní výpadek, ze symbolického hlediska jde však o důležitý signál. Podle zdrojů týdeníku Hrot totiž budou další restaurace brzy následovat.
„Je nám líto, že jsme se přes veškerou naši snahu po 22 letech nedokázali s provozovatelem dohodnout na pokračování vzájemné spolupráce, která byla po většinu času úspěšná a velmi jsme si jí vážili. Bohužel naše představy o další spolupráci a jejích podmínkách vyplývajících z franšízové smlouvy se výrazně lišily. Proto jsme se v ní rozhodli nepokračovat,“ reagovala pro týdeník Hrot mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.
„Dodáváme pivo do zhruba 20 tisíc provozoven v Česku. Pokud se majitelé či provozovatelé dalších podniků rozhodnou pro některé z našich piv, rádi jim ho budeme také dodávat. Podobně jako to je u těchto zmiňovaných podniků,“ komentoval pak změnu mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.
Na tuzemskou dvojku stejně jako na ostatní pivovary citelně dopadlo uzavření gastronomie kvůli protikoronavirovým opatřením. Prodeje Pivovarů Staropramen v gastronomii se v loňském roce propadly o 37 procent. To se nevyhnulo ani vlastním značkovým hospodám, kam vedle Potrefených hus spadají ještě restaurace Ostravarna, Naše hospoda a Branický výčep, které ve velké většině v současnosti fungují přes okénko.
„Zda budou schopny obnovit provoz všechny značkové restaurace, záleží především na tom, jak dlouho budou omezení platná a jestli se podaří najít cestu, jak provozovny znovu otevřít v bezpečném režimu,“ prohlásil už dříve manažer značkových restaurací Staropramenu Jan Trochta.
Pivovary chtěly stylovými restauracemi čelit klesajícím prodejům dražšího, čepovaného piva, a značkových hospod proto v posledních letech rychle přibývalo. Server iDnes.cz jich loni v únoru napočítal kolem dvou stovek. Pod Plzeňský Prazdroj tak spadá třeba Pilsnerka, Srdcovka, Radegastovna či Kozlovna, pod Heineken Šalanda a pod Budějovický Budvar Budvarka. Trend pozastavila až pandemie.
ZDROJ: Jan Brož, 22. dubna 2021, 16:13 hod., www.tydenikhrot.cz
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/ztrata-pro-staropramen-prvni-potrefena-husa-presla-na-plzen?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=553800&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=Pc6e5iWYhag-202104231653&dop_id=11399794
Lidé loni méně popíjeli, stát to pocítil na daních
Uzavření restaurací, hospod, hotelů, barů a kaváren se odráží v celkové spotřebě alkoholu. Loni Češi zkonzumovali zhruba o 2,4 milionu litrů lihovin méně než v roce 2019. Státu kvůli tomu kleslo inkaso spotřební daně na tvrdý alkohol, vybral o 466 milionů korun méně než o rok dřív.
Téměř o 200 milionů méně pak odvedly do státní kasy pivovary. Vyplývá to z analýzy Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL).
Vína se pije víc
Češi loni vypili v gastrozařízeních 6,7 milionu litrů lihovin, což je o 43 procent méně než v roce 2019. V obchodech sice poptávka po destilátech stoupla, když lidé si jich koupili celkem 46,7 milionu litrů, tzn. meziročně o šest procent více, to však nemohlo kompenzovat obří propad spotřeby z hospod a barů.
Celkově klesl prodej lihovin v Česku o 4,3 procenta, podle UVDL byl za tím i odliv zahraničních pracovníků.
Podobně se situace vyvíjela u piva. Zatímco 226 milionů litrů vypitého točeného piva znamená více než třetinový (−35,3 %) meziroční pokles, 891 milionů litrů koupeného v maloobchodě představuje meziroční nárůst o 6,5 procenta. Celkem si tak Češi pochutnali na 1117 milionech litrů piva, což je o 69,4 milionu litrů méně než v roce 2019.
Údaje o propadu konzumace vína v gastropodnicích nejsou k dispozici, v maloobchodě se ho však prodalo 91,5 milionu litrů, tedy meziročně o 11,4 procenta víc.
„Přes 13,2procentní zvýšení spotřební daně na lihoviny stát loni vybral o 5,7 procenta méně peněz, šlo o 7,8 miliardy korun,“ upozornil výkonný ředitel unie Vladimír Darebník s tím, že to bylo nejnižší inkaso daně za poslední tři roky. Spotřeba lihovin přitom podle něj mírně klesá dlouhodobě, naopak u vína však postupně roste.
Unie upozorňuje na to, že daně na lihoviny jsou vyšší než na jiné alkoholické nápoje jako pivo nebo šumivé víno a u ostatních vín je spotřební daň nulová. Na lihoviny tak podle UVDL loni připadlo 60 procent výběru daně z alkoholických nápojů, i když na celkové spotřebě alkoholu se destiláty podílejí jen 28 procenty.
Zdanění se nezmění
„Ve většině sousedních zemí je rozdíl v zatížení lihovin a ostatních alkoholických nápojů nižší. Podle výpočtů UVDL by stát při uplatnění jednotné sazby daně na líh u všech druhů alkoholických nápojů vybral v roce 2020 až o 14 miliard korun více,“ tvrdí unie.
Od začátku loňského roku spotřební daň z lihovin stoupla. V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu se daň zvýšila z 57 korun na 64,50 koruny. Vláda v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) zvýšení spotřební daně u tabáku a tvrdého alkoholu obhajovala omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel. Piva ani vína se zvýšení sazeb ale netýkalo.
Ministerstvo financí včera Právu sdělilo, že žádné změny v oblasti spotřebních daní na alkohol, ať už lihoviny, pivo, či víno, v tuto chvíli neplánuje.
ZDROJ: 24.4. 2021, 4:44 hod., Jakub Svoboda, Právo
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/lide-loni-mene-popijeli-stat-to-pocitil-na-danich-40357260#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=p4WxEBA3M4x-202104240601&dop_id=40357260&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Do restaurace jen s testem. Ke mně na pivo může každý. Kdo se bojí, ať je doma, říká hostinský
Vláda představila plán, jak a kdy se otevřou restaurace. K obnově pohostinství by mělo dojít, až bude nakažených méně než 50 na 100 tisíc obyvatel, pak by se měly otevřít interiéry hospod a restaurací. Do vnitřních prostor budou moci chodit jen lidé, kteří se prokážou negativním testem. Řada majitelů hospod a restaurací s tímto postupem nesouhlasí. "Já u sebe v pivovaru nebudu testy po svých hostech nikdy požadovat. Kdo se bude bát, že u nás náhodou něco chytne, tak ať sem nechodí," uvedl pro ŽivotvČesku.cz majitel pivovaru a mluvčí iniciativy Chcípl PES Jiří Janeček (47).
Zahrádky restaurací (venkovní prostory) se podle vlády otevřou, až bude nakažených 75 na 100 tisíc obyvatel. Až bude nakažených koronavirem méně než 50 lidí ze 100 tisíc, tak se otevřou interiéry hospod, barů a restaurací. K otevření dojde za přísných hygienických podmínek, nutné bude, aby hosté i personál byli otestováni. Řada podnikatelů, kteří pracují v pohostinství, nesouhlasí s tím, že by po svých hostech měli požadovat výsledky testů.
Bývalý pražský radní, majitel pivovaru a zakládající člen iniciativy Chcípl PES Jiří Janeček uvedl, že nařízení vlády znamená další zásah do práv a svobod občana. Janeček, který provozuje pivovar v Jincích, řekl, že žádné testy po hostech požadovat nebude.
"Vláda absolutně bere svobodu lidem při jejich rozhodování. Každý občan České republiky má podle Ústavy právo na to, aby v zásadě užíval vlastní rozum a jednal na vlastní odpovědnost. Já nikoho nenutím, aby chodil do restaurace, aby jezdil tramvají a nebudu nikomu nařizovat, aby někam chodil s PCR testem nebo s antigenním testem. Ať si každá restaurace nastaví pravidla tak, jak chce. Já u sebe v pivovaru nebudu testy po svých hostech nikdy požadovat. Kdo se bude bát, že u nás náhodou něco chytne, tak ať sem nechodí. Ať jde do restaurace, kde budou vyžadovat testy a očkování. Já takovému jedinci doporučím, ať nechodí do obchodů, ať přestane chodit ke kadeřnici, ať přestane žít venku a zaleze k televizi, sedí doma a bojí se," řekl Jiří Janeček pro ŽivotvČesku.cz s tím, že je přesvědčen, že vláda omezuje nejen jeho podnikání, ale s občany České republiky jedná jako s nesvéprávnými jedinci.
"Každý člověk je zodpovědný sám za sebe, za své činy, za svou práci, za svou rodinu a za svůj život. Někdo kouří, jiný pije, další sportuje, někdo se přejídá... Takže za chvíli nám stát začne říkat, že lidi, kteří váží do 100 kg mají takové daně a lidi, kteří mají třeba 120 kg budou platit jiné zdravotní pojištění? Kde toto skončí? To za chvíli si dám před hospodu cedulku, že může vstoupit jen ten, kdo má negativní test na žloutenku, nebo začnu zjišťovat, zda host nemá náhodou HIV? Postup státu je obrovský zásah do lidských svobod a já toto nikdy po hostech požadovat nebudu," dodal majitel soukromého pivovaru pro ŽivotvČesku.cz.
ZDROJ: zivotvcesku.cz, autor: Josef Šťastna - 23. 4. 2021, josef.stastna@zivotvcesku.cz
https://zivotvcesku.cz/do-restaurace-jen-s-testem-ke-mne-na-pivo-muze-kazdy-kdo-se-boji-at-je-doma-rika-hostinsky/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=553800&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=zgLPgKjWbIZ-202104240949&dop_id=11415679
Slováci si užívali otevřené zahrádky restaurací
Od pondělí si Slováci opět mohou vychutnávat pivo, kávu nebo jídlo na zahrádce restaurací nebo kaváren. „Už mi to chybělo. Posedět si s kamarády u piva a jen tak pokecat,“ řekl Právu Igor, který si hned první den užil posezení v restauraci na bratislavském nábřeží Dunaje.
Číšník v nedaleké kavárně potvrdil, že zájem zákazníků byl od rána velký. „Vrátili se zákazníci, které jsme několik měsíců neviděli, a už ráno jsme si dali svou oblíbenou kávu,“ usmál se a už běžel k dalšímu stolu.
Jednotlivé stoly mají být od sebe vzdálené dva metry a zákazníci musejí dodržovat hygienické předpisy. „Když jdu dovnitř na záchod, tak musím v respirátoru. Ale to je opravdu maličkost,“ mávne rukou Andrea, která seděla u stolu s kamarádkami.
„Zvažoval jsem, zda mám jít na pivo na zahrádku hned první den, protože je dost chladno. Ale nakonec jsem na jedno zašel a točené chutnalo skvěle,“ usmívá se Štefan, jehož oblíbeným bratislavským podnikem je historická restaurace Štefánka v centru města.
Jen s testem
Vstup do restaurací a kaváren je povolený jen s negativním testem, který nesmí být starší sedmi dnů. Počet hostů u stolu není nijak omezený. Na rozdíl od podzimu u stolu nemusí sedět jen osoby z jedné domácnosti.
„Majitelům restaurací se těžko prověřovalo, zda za stolem opravdu sedí osoby ze společné domácnosti, a vznikaly konfliktní situace,“ vysvětlila mluvčí úřadu veřejného zdravotnictví Dáša Račková.
Po každém zákazníkovi musí personál vydezinfikovat stůl, opěrky na ruce i jídelní lístek. Na Slovensku nadále platí zákaz vycházení po dvacáté hodině, takže od té chvíle už na zahrádkách restaurací a kaváren nikoho neobslouží.
V pondělí otevřela na Slovensku také fitness centra. Jejich kapacita je však zatím omezena na šest lidí, a větší centra se proto rozhodla zatím neotevřít.
„To se nám nevyplatí. Počkáme, až nám umožní, abychom do centra pustili víc lidí,“ říká majitel bratislavského fitness centra, který nechtěl prozradit své jméno. Fitness centra musela propouštět zaměstnance a opětovně zaměstnat lidi, když je kapacita omezena na šest lidí, se majitelům nevyplatí.
„Finančně to prostě nevychází,“ potvrdil předseda unie fitness center Slovenska Pavel Kyseľ.
ZDROJ: 27.4. 2021, 3:02 – Bratislava, Ivan Vilček, Právo
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/slovaci-si-uzivali-otevrene-zahradky-restauraci-40358361#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_id=40358361&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Kdy otevřou zahrádky restaurací? Realita už dávno předběhla vládní opatření
Vláda zatím zahrádky restaurací otevřít nechce. Realita je však taková, že mnohde fungují už dlouho a bez omezení.
Otevření zahrádek restaurací je podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) častým tématem vládních diskusí. Po pondělním jednání vlády ministr připustil, že jednou z variant bylo otevřít venkovní prostory hospod, restaurací a kaváren od 3. května, tedy ve druhém „balíčku“ rozvolňování.
„Pak jsme ale přece jenom naprosto oprávněně řekli, že když se otevírají školy, když se otevírají obchody, když se otevírají služby, tak nechceme riskovat další rizikový faktor, i když může být malý,“ uvedl Arenberger.
Jenže realita za zdmi Strakovy akademie je dávno úplně jiná. Velké množství podniků a zejména ty, které mají štěstí na příjemné okolí, už fakticky fungují. Ostrouhá pouze konkurence, jež se řídí vládními opatřeními.
Nejbezpečnější pobyt v přírodě
Jarní počasí proměnilo dveře mnohých restaurací, hospod a kaváren ve „výdejní okénko“. Chodníky, trávníky a lavičky v jejich okolí potom slouží jako „zahrádka“. Některé podniky ale udělaly ještě o trochu delší krok. Na dodržování pravidel rezignovaly a jednoduše se otevřely zákazníkům.
To je i případ jedné z největších zahradních restaurací v hlavním městě. Na pivo sem do velkého pražského parku každý den míří přinejmenším stovky lidí. Restaurace naoko dodržuje nějaká pravidla, ve skutečnosti je ale provoz takřka identický jako v době před covidem. Stoupnete si do fronty, u okénka dostanete čepované pivo a u stolu v areálu restaurace si ho v klidu vypijete. Rozdíl je pouze kosmetický – na lavičkách je natažená páska, která by teoreticky měla návštěvníky od sezení u stolu odradit.
Zahradní restaurace láká k návštěvě a zároveň naznačuje, že z hlediska zákona je všechno v pořádku. „Nabízíme vám nejbezpečnější variantu pobytu v přírodě – možnost zarezervovat si stůl pro dvě osoby přímo v areálu parku tím nejjednodušším způsobem,“ láká web restaurace. Také další nápisy mají ukonejšit obavy, že by snad návštěva restaurace byla protizákonná.
„Vstupem na tento soukromý pozemek prokazujete, že se orientujete v aktuálních nařízeních vlády, (…) dbejte pokynů personálu, (…) v rámci zdravotní prevence korzujících hostů spolupracujeme s MP a PČR.“ To vše uvádí provozovatelé zahradní restaurace. Na hraně zákona ostatně podnik balancuje již dlouho.
„S policisty jsme si vytyčili mantinely“
Stravovací provozy podle zákona musely kvůli druhé vlně pandemie přerušit běžné fungování od 14. října, omezení trvalo do 2. prosince. Následně platila výrazná omezení kapacity i otvírací doby. Restaurace jsou znovu uzavřené od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna či rozvoz. Skutečnost je ale na mnoha místech úplně jiná.
Provozní ředitel zmíněné pražské zahradní restaurace popisuje, jak se podařilo vyladit fungování podle zákona. „S policií jsme měli zpočátku lehké ‚pošťuchování‘, než jsme si vytyčili mantinely, což velmi rychle pochopili, a dnes už sem policisté v podstatě nechodí. Areál jsme oplotili a dali k dispozici veřejnosti, ke stolům je nutná rezervace, všechno je bezpečné,“ tvrdí provozní.
Na další dotazy, především jak jde dohromady spojení „areál jsme oplotili“ a „dali jsme ho k dispozici veřejnosti“, už ale odpovídat nechce. Stejně jako na otázku, proč je k „pobytu v přírodě“ nutná rezervace u provozovatele restaurace. Nutno dodat, že ve skutečnosti žádná rezervace nutná není, zato policie chodí restauraci kontrolovat pravidelně.
17 podezření zatím bez pokuty
Městská policie se na „vytyčení mantinelů“ kouká z trochu odlišného úhlu. Strážníci místo pravidelně kontrolují a od podzimu také řešili devět stížností od veřejnosti na provoz této restaurace. Směrem k hostům ale všechny případy řešili buď domluvou, nebo žádné protizákonné chování nezpozorovali. Kdo seděl u stolu, ten si zkrátka při příchodu policistů stoupl, případně odložil pivo, pokud bylo zrovna zakázané popíjet na veřejnosti.
Zároveň se ale městská policie zaměřila i na samotný provoz. „V rámci hlídkové činnosti bylo zjištěno celkem 17 podezření z porušení mimořádných opatření při epidemii onemocnění covid-19, a to zejména porušení zákazu maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, nebo živnostenského zákona. Tato podezření byla oznámena příslušným správním orgánům, tedy Odboru bezpečnosti Magistrátu hlavního města Prahy,“ popsala mluvčí Jiřina Ernestová.
Tady ale příběh prozatím končí. Mluvčí magistrátu Seznam Zprávám potvrdil, že restaurace dosud žádnou pokutu nedostala. Správní řízení lze různými kroky protahovat, takže ve výsledku je vymahatelnost velmi nízká.
Konkrétně tuto restauraci má navíc v hledáčku i pražská hygienická stanice. Do vyřešení případu ale nechce sdělovat podrobnosti. „Situace je o to složitější, že uvedená restaurace dle podkladů, které má orgán ochrany veřejného zdraví k dispozici, nemá dosud vyřešené všechny náležitosti k provozu,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí hygieniků Zbyněk Boublík. Ani toto zjištění nechtěl provozovatel zmíněné pražské zahradní restaurace komentovat.
Zahrádky ihned a zbytek brzy
Případ jedné pražské restaurace demonstruje, jaká je česká realita. Otevřeno má ten, kdo si to z nejrůznějších důvodů může dovolit. Vidina tržby a fakt, že platnost vládních opatření už několikrát shodil ze stolu soud, dodává některým provozovatelům sebevědomí. Jiní se naopak vládními opatřeními stále řídí. Výsledkem je nerovné tržní prostředí.
Asociace hotelů a restaurací ČR vyčísluje ztrátu v českých stravovacích službách kvůli uzavření provozu na 411 milionů korun denně. Venkovní prostory by podle asociace mohly otevřít při dodržování bezpečného provozu ihned, vnitřní části by potom mohly následovat například podle dlouho zvažovaného systému prokazování se negativním testem, očkováním nebo prodělanou nemocí covid-19.
Vláda nicméně podle pondělního vyjádření ministra Arenbergera odsunula otevření zahrádek až do čtvrté rozvolňovací vlny či balíčku, chcete-li. Ten má vláda schválit, až počet nakažených za týden klesne pod 75 na 100 tisíc obyvatel. Nyní je v Česku 163 nakažených za sedm dní na 100 tisíc obyvatel.
ZDROJ: Autor - VOJTĚCH GAVRINĚV, www.seznamzpravy.cz, 27. 4. 2021, 13:57 hod.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdy-otevrou-zahradky-restauraci-realita-uz-davno-predbehla-vladni-opatreni-152251#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=3jyBiwvvSjF-202104271811&dop_id=152251&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Nej perličky z Vrchní, prchni! Proč si Patrasová nechala kalhotky a jak to, že z legendární komedie vystřihli Bohdalku?
Představovat jednu z největších perel čs. kinematografie je tak trochu nošením dříví do lesa. Komedii Vrchní, prchni! (1980) viděl stoprocentně každý a ruku na srdce: určitě ne jednou – vždyť je doslova prošpikována skvostnými scénami a hláškami. Námět se přitom v hlavě scenáristy Zdeňka Svěráka (85) zrodil díky kuriózní situaci.
Svěrák si po jednom představení Divadla Járy Cimrmana v Malostranské besedě zašel do nedaleké hospody na jídlo. A protože na sobě měl tmavý oblek s motýlkem, někteří hosté si ho spletli s vrchním. Od stolů se ozývalo netrpělivé volání, aby už je laskavě zkasíroval, že čekají celou věčnost. Svěrák jim sice vysvětlil, že není tou správnou osobou, ale díky této příhodě ho napadlo napsat příběh o falešném vrchním.
Svěrák chtěl Nárožného
Postavu knihkupce Dalibora Vrány psal Svěrák původně pro Petra Nárožného (83). Proto měl pro něj připraven i speciální dialog. Ve scéně, kdy se Vrána vydává za inženýra Králíka, si měl od všetečného souseda Pařízka vyslechnout následující: „Celej pan Vrána. Postava, obličej, pleš. Navlas! Navlas!“
Jenže Nárožný působil tehdy v trojici s Miloslavem Šimkem (✝63) a Luďkem Sobotou (77) v roli cholerického „nasírače“, a režisér Ladislav Smoljak (✝78) ho proto do filmu nechtěl. Nakonec si prosadil Josefa Abrháma (81).
Soudruh zasáhl a legendy vystřihl
Ve filmu se měly objevit i další velké hvězdy, mimo jiné Vlastimil Brodský (✝81), Vladimír Menšík (✝58), Jiřina Bohdalová (89), Jana Brejchová (81) nebo Jiří Suchý (89). Šlo o scénu, kdy falešný vrchní zavítá do divadelního klubu s nápadem, že zinkasuje přítomné umělce. Již hotové záběry s hereckými legendami se ale do filmu nedostaly.
Hlavní dramaturg Filmového studia Barrandov je bohužel nechal vystřihnout, protože Jiří Suchý měl tehdy zákaz filmování. Mimochodem, zrovna v tomto případě by si Dalibor Vrána kapsu nenamastil – pointa byla v tom, že překvapení herci mu odmítnou zaplatit, protože útrata se jim podle zavedeného zvyku připisovala na účet.
Patrasová vypekla režiséra
Když se Dagmar Patrasová (64) dozvěděla, že ji čeká nahá scéna ve sprše, použila na režiséra fintu. Řekla mu, že si musí nechat kalhotky, protože má své dny.
Smoljak souhlasil – tehdy totiž netušil, že i tak mohla točit v rouše Evině. Později si to vyčítal s tím, že měl být přísnější.
Legendární pražské podniky
Manželé Vránovi bydleli v Praze ve Vozové ulici poblíž Riegrových sadů, knihkupectví stálo ještě nedávno v Kaprově ulici u Staroměstského náměstí (fungovalo zde od roku 1933 a své brány zavřelo v roce 2016). Dalibor Vrána kasíroval v mnoha známých pražských restauracích a vinárnách, například U dvou koček na Uhelném trhu, U tří zlatých lvů ve Skořepce nebo v Dubonnetu v Dlouhé třídě.
Další perličky z natáčení
Titulní písničku Severní vítr měl původně nazpívat Pavel Bobek (✝76). Ten ji ale odmítl, protože tehdy zpíval výhradně americký repertoár. Smoljak pak dlouho poslouchal demoverzi nazpívanou Jaroslavem Uhlířem (75), až usoudil, že právě on je díky svému civilnímu projevu ideálním interpretem.
Všichni si na první dobrou vybaví nejspíš ikonickou honičku po karlovarské kolonádě ve stylu němých grotesek. Věděli jste, že patří mezi nejdelší filmové záběry beze střihu?
Ve filmu se mihne i Karel Šíp (75), který se jel původně jen podívat na natáčení. Když už tam ale byl, režisér mu dal malou roli jednoho z abiturientů. Film měl premiéru 9. ledna 1981 a v kinech ho vidělo víc než 1,5 milionu diváků.
ZDROJ: 29. dubna 2021, 13:15 hod., www.super.cz
https://www.super.cz/755679-nej-perlicky-z-vrchni-prchni-proc-si-patrasova-nechala-kalhotky-a-jak-to-ze-z-legendarni-komedie-vystrihli-bohdalku.html#seq_no=1&source=hp&dop_id=755679&dop_ab_variant=0&dop_req_id=DXxF7Iwe2RW-202104291149&dop_source_zone_name=super.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Pane vrchní, pivo a ohříváček! Promiňte, to nemohu sloužit
Mladá Boleslav - Obešli jsme několik podniků, kam se chodí na pivo, a pátrali po ohříváčcích. Pár jsme jich našli
„Když se dnes zeptáte servírky, jestli vám může přinést ohříváček, nemá často tušení, o čem je řeč," postěžoval si u nás před časem pan Richard Tláskal, který prací v oblasti pohostinství strávil značnou část života.
To už tento vynález skutečně zmizel z českých hospůdek, kde měl ještě relativně nedávno své místo? Už se nevyrábí? Nebo o něj jen není zájem? Rozhodli jsme se oslovit několik mladoboleslavských restaurací, kam se takříkajíc „chodí na pivo", a zjistit, jestli jejich personál alespoň ví, co to takový ohříváček je.
Ohříváček, který byl v 19. století samozřejmým vybavením snad každé hospody, měl zvýšit teplotu piva, aby si jeho pitím citlivější pijáci nezpůsobili nepříjemné nastydnutí. Řada pivařů byla vybavena ohříváčkem vlastním, ale hospody jich mívaly v zásobě také celou řádku nejen pro své štamgasty.
Tento vynález je k dostání i dnes. Ve svém sortimentu jej mají některé pivovary, mnohdy v luxusní dárkové sadě. Pořizovací cena tohoto výdobytku však není zrovna lidová. Ceny začínají zhruba na pěti stovkách. Co na to restaurace?
O nerezovém válečku, který se naplní horkou vodou, uzavře se a za háček, jenž je jeho součástí, se na určitou dobu zavěsí do půllitru, přinejmenším ve všech oslovených podnicích slyšeli. Naše otázka je ale mnohdy zaskočila.
„Nestrašte, za těch patnáct let, co tady pracuju, si o něj řekli dva lidi. Je vidět, že jsme národ pivařů, to pití piva tady má pořád ještě nějakou kulturu," nechal se slyšet číšník z restaurace v Domě kultury. Vzápětí dodal, že zákazníkovi, který by si teplejší pivo přece jen objednal, je personál schopen ohříváček nahradit ohřátím piva ve vodní lázni.
Odpovědi v podobném duchu se nám dostalo také ve výčepu restaurace Start: „Nevím o tom, že by si u nás někdo poručil teplé pivo."
A právě na Start, který stojí jen pár kroků od Domu s pečovatelskou službou Na Radouči, jsme sázeli. Když ani lokál, jenž je oblíbeným cílem zdejších seniorů, ohříváčkem nedisponuje, tak kde ho hledat?
V tradičním podniku, v restauraci U Hymrů, jsme narazili na první osamělý kousek.
Ohříváček tam na svou příležitost ponořit se do osvěžujícího pěnivého nápoje čeká v polici nad výčepem. I tady však tvoří spíše dekoraci než frekventovanou rekvizitu. Obsluha nám potvrzuje, že pár objednávek piva s ohříváčkem se tu do roka skutečně najde, přesto jde o výjimky.
A v pivnici U Vobrázků rovnou přiznávají, že jejich ohříváček je výstavní kousek. „Máme ho na výstavce, ale za rok a půl o něj nepožádal nikdo," uzavírá vrchní.
Co dodat? Jak se zdá, boleslavští pivaři dávají buď přednost pivu řádně vychlazenému, nebo svou oblibu teplejšího piva z hrdosti skrývají. Hospodští na jejich preference pouze reagují.
Génius Jára Cimrman napsal: Lepší teplý pivo, než studená Němka. Jen uvidíme, zda nám za pár dní neudeří mrazy a nebudeme si po vzoru našich polských sousedů pivo vyloženě ohřívat.
ZDROJ: 21.1.2015, Autor: Martin Weiss, boleslavsky.denik.cz
https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/pane-vrchni-pivo-a-ohrivacek-prominte-to-nemohu-slouzit-20150121.html
S ohříváčkem na pivo
jsem se nechal pouze vyfotit, preferuji studené pivo. V Karvinském pivovaru při restauraci Ovečka v Karviné - Ráji.
Kterak se vnuk Josefa Švejka prodírá životem
Švejk afghánským veteránem (Novela bohemica, 179 stran) je název rozmarného vyprávění Sigiho Bigstaina. S hrdinou Haškova románu má jeho vypravěč mnoho společného. Je to vnuk Josefa Švejka, hlásící se hrdě k rodové číslovce III. Navíc je to člověk šťastného založení, hledící přes své invalidní postižení na náš současný svět radostnýma očima.
Po vzoru sledování Haškových osudů, majících spojitost se Švejkovým putováním 1. světovou válkou, lze tak pohlédnout na souvislost Bigstainova života a domnělého vnuka hrdinova. Ten se svěřil při výslechu na „bistébé“, kde vysvětloval výroky pronesené v hospodě, že se narodil nohama napřed, navíc s novorozeneckou obrnou, a notný čas proto strávil na léčebném pobytu v Janských Lázních nebo v Železnici.
Vyučil se knihvazačem, a byť pohybující se na vozíčku, našel si v devadesátých letech místo v trafice. Podobnost s Bigstainem zaručena. A protože se tento autor sám směle prodírá životem, přisoudil stejnou vlastnost i milované postavě.
Není divu, že vše začíná dialogem: „Tak se nám dneska žení princ Harry,“ pravila Eržika Gračová, hospodyně a pečovatelka vozíčkáře Josefa Švejka III., když mu chystala snídani. „Já znám dva Prince,“ odvětil a dodal, že „jeden bejval za minulýho režimu černým bůkmejkrem v Chuchli a druhej vyhazovačem v jednom nóbl klubu na Starým Městě“.
Tím volná podobnost s originálem končí, i když se novodobý hrdina ocitl v urologické ordinaci docenta Kačinského, ale i u asistenta Skaličky na Klinice adiktologie, kde by se mohl zbavovat svých závislostí. Nejen na alkoholu, lécích a internetu, ale také na karetním hazardu. Jenomže nezdolná aktivita ho vede dál.
Upovídanost, spojující vyslechnuté historky staré i nové doby, dějinné paralely, komentáře současné politiky, proslovované navíc ve dvou hospodách v abstraktních Kotvovicích u Prahy, kde s pečovatelkou žije, poutají pozornost. Švejkovo působení coby taxikáře v systému Uber i jeho další cesty po republice poskytují dostatek námětů na kritické zrcadlo nastavené současnosti.
Bigstainovi nejde o kopírování Haškova stylu či témat nesmrtelného románu. Vytvořil věrohodnou literární postavu odmala postiženého člověka, který nikdy nic nevzdal, celý život jede pomyslně na plný plyn a vesele hledí na trápení vlastní i druhých lidí. A bohatým slovním vyjádřením glosuje absurdnost života soukromého i společenského.
ZDROJ: 1.5. 2021, 7:03, František Cinger, Právo, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/kultura/clanek/kterak-se-vnuk-josefa-svejka-prodira-zivotem-40358684#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=k9J5U8dm1pI-202105010555&dop_id=40358684&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Tenhle Švejk je o současném českém chlapíkovi, který se umí navzdory postižení chovat jako chlap, ale je také o ženách, protože Švejkova pečovatelka Eržika toho o světě ví stejně tolik a se svým zaměstnavatelem si dovede poradit lépe než paní Müllerová. Je to vyprávění o nás, Češích a Češkách. Svět vnuka slavné literární postavy je zalidněn postavami smyšlenými i skutečnými, osobami s pozměněnými jmény, které možná poznáte i podle řeči. O humorné historky, hlášky, anekdoty a nekorektní mystifikace zde rozhodně nouze není. Současný Josef Švejk je celoživotní vozíčkář, ovšem nezdolný. Dovede si poradit v každé situaci. I když je člověkem pevných zásad, nerozpakuje se tvořivě nakládat s absurdními předpisy či zákony. Naši současnost tedy ironicky nejen glosuje, ale doslova spoluvytváří, a na rozdíl od svého dědečka bývá k ženám galantní.
ZDROJ: www.megaknihy.cz
https://www.megaknihy.cz/romany-povidky-novely/599200-svejk-afghanskym-veteranem.html
Pivovar vrací novinku. Ženy nasedly do dodávky a křísí prodej v obcích
Znojemský pivovar začal v lednu rozvážet pivo do obcí. Po pár dnech provozu mu stát tuto možnost prodeje utnul. Pojízdnou prodejnu teď oživují ženy.
Byla to velká sláva, když minipivovar ve Znojmě spustil v lednu svou pojízdnou prodejnu, a velký smutek, když ji kvůli vládním opatřením musel po pár dnech zavřít. Po skončení nouzového stavu se však může úspěšná novinka vrátit.
„Na poradě se minulý týden rozhodlo, že dáme prodejnu do kupy. Chlapi jsou nyní zaměstnaní výrobou piva a jeho prodejem, který se rozjíždí, i s přípravou restaurací na očekávané otevření. A tak jsme se s holkami hecly a vyjely jsme samy,“ říká Tereza Loučová, která pochází ze zemědělské rodiny, řídila kombajn i traktor, takže nabrat soudky a lahve s pivem a rozvážet je dodávkou po okolí pro ni nebyl žádný problém.
Pojízdná prodejna bude do obcí, ve kterých byl o prodej piva před lockdownem velký zájem, zajíždět každý čtvrtek a pátek odpoledne. Vedle Prosiměřic, Jaroslavic, Hrádku, Strachotic, Těšetic, Tasovic, Hodonic, Kuchařovic, Suchohrdel chce vyzkoušet také nové destinace, jako je například Vranov nad Dyjí, Jevišovice, Hrotovice, Jemnice nebo i Moravské Budějovice.
Tereza, která sedí v kanceláři a pomáhá se vším možným i účetnictvím, bere rozvážení piva jako zpestření ke své práci. „Bylo to moc příjemné a veselé. Jen co jsem přijely na místo, byla tam fronta a vůbec jsme se nezastavily. Piva šla na dračku a za hodinu a půl jsme měly tržbu asi 10 tisíc korun, což je hezké,“ dodává.
Ačkoliv zákazníci, které k pojízdné prodejně svolával místní rozhlas, byli prodejem piva z jejich rukou na začátku trochu překvapeni, nakonec byli spokojeni. „Že pivo prodávají holky, mě zarazilo, ale bylo to pěkný. Umí to nějak líp prodat, dokážou se hezky usmát a peněženka se pak otevírá sama,“ směje Jiří Tisoň z obce Práče, kam dodávka zatím nedojíždí, a tak si pro oblíbené pivo dojel do vedlejší vesnice.
„Znojemské pivo mám rád odjakživa. Koupil jsem si pro sebe a pro taťku soudek a několik 1,5litrových lahví. Je to moc sympatické a vůbec mi nevadí, že si zajedu tři kilometry, abych je podpořil. Bylo mi líto, když jim prodejnu zavřeli,“ říká 37letý muž, který si dokonce loni koupil dvě akcie pivovaru po 10 tisících korun, aby podepřel výrobu svého oblíbeného nápoje postiženou covidem i rozvoj regionu.
Ředitel Znojemského městského pivovaru si váží každého zákazníka, který je podporuje. „Jsme rádi, že pojízdná prodejna může znovu jezdit. Máme pokorně radost z každé prodané lahve a každého dalšího fanouška našeho pivovaru. Je to pro nás hlavně radost z práce, která má konečně zase smysl,“ říká Miroslav Harašta.
Znojemský pivovar se loni potýkal podobně jako jiné na gastronomii navázané provozy s výrazným poklesem tržeb. Tržby pivovaru se za čtvrté čtvrtletí meziročně propadly o 80 procent a v gastronomickém sektoru (pivovar provozuje vlastní restaurace, pozn. red.) spadly o polovinu.
V prvním letošním čtvrtletí byla společnost zhruba na polovině loňských tržeb a v prodaných hektolitrech oslabila zhruba o třetinu. Nyní s napětím sleduje postupné oživování ekonomiky a těší se na otevření gastronomických provozů.
„Zaplaťpánbůh začíná být zase v pivovaru frmol s výrobou i přípravou gastronomie na otevření. Vyhlížíme každý další slunečný den, který navyšuje prodej, a připravujeme otevření gastronomie,“ říká Harašta.
Zaměstnanci nyní dokončují novou „reZtauraci“ v areálu pivovaru a chystají nové menu do všech provozů. Nedávno pivovar nabídl svým zákazníkům pivní sekt a na květen pro ně chystá další speciál.
„Další chystáme na léto a podzim. Pevně doufáme, že Znojmo opět ožije turisty, kulturou a akcemi, které mu dávají jedinečný charakter,“ říká ředitel pivovaru s tím, že firma chce také spolupořádat tradiční Pivní slavnosti, i když časový plán dalšího rozvolňování ekonomiky zatím není jasný.
ZDROJ: Autor - IVA ŠPAČKOVÁ, www.seznamzpravy.cz, 1.5. 2021, 15:36
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pivovar-vraci-novinku-zeny-nasedly-do-dodavky-a-krisi-prodej-v-obcich-152628#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=CTIsgCKjV23-202105011348&dop_id=152628&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Nová doba, host točí pivo. České chytré pípy míří do Anglie i na Tchaj-wan
O samoobslužné pípy, které vyrábí plzeňská firma MCAT Automation, je zájem ve světě. Expanzi sice pozdržela covidová pandemie, první zahraniční dodávky to ale nepřekazilo.
„Loni před covidem jsme měli rozjednané projekty v Hongkongu, na Tchaj-wanu nebo ve Švýcarsku,“ řekl Seznamu Zprávám zakladatel a majitel MCAT Jaroslav Stuna. „Projekty se sice kvůli pandemii zastavily, zájem o ně ale trvá. Třeba za projekt na Tchaj-wanu už jsme dokonce dostali zaplaceno, další obchody jsou před podepsáním smluv,“ dodává plzeňský byznysmen, který se sám s covidovou nákazou popral začátkem letošního roku.
Samoobslužné pípy pro restaurace nebo soukromé párty jsou sice okrajovým, zato nejznámějším produktem MCAT. Firma nabízí výčepní systémy s vlastním chlazením, na které je možné napojit až 35 restauračních stolů se samoobslužnými pípami. Každá z nich dokáže čepovat až osmi lidem a eviduje jejich samostatné účty, zobrazované na dotykovém displeji. Na něm si hosté zároveň mohou také objednávat jídlo nebo hudbu, chatovat mezi stoly v restauraci nebo hrát vědomostní kvízy.
Celé zařízení váží asi 70 kilogramů, řídící systém lze podle Stuny nainstalovat za 15 minut. „Barman se o takový stůl nemusí skoro vůbec starat – až do momentu placení. Tím jdou samoobslužné pípy vlastně vstříc covidovým opatřením,“ podotýká s nadsázkou majitel MCAT.
Stunova firma nyní pracuje na certifikaci výčepního systému pro Velkou Británii, kde má rozpracovaný první projekt v restauraci v centru Londýna. Další chytrá pípa letos míří do německých Cách.
Dva zajímavé obchodní případy ve Švýcarsku prozatím zmrazila pandemie. „Tam jsme měli poptávku z alpských lyžařských středisek, zájemci chtěli naše pípy umístit na venkovní terasy a na sezonu pronajímat provozovatelům restaurací. Tvrdili, že by se cena za pronájem vybavení vrátila při plném provozu do dvou týdnů. Zatím se to stoplo kvůli covidovým opatřením, ale věřím, že se k jednání vrátíme,“ říká Stuna, který letos počítá s exportem chytrých píp pro zhruba 40 stolů.
Umrtvený Pub
V Česku šla letos poslední dodávka chytré pípy do nově postaveného apartmánového domu Michal ve Špindlerově Mlýně. „Tam jsme před spuštěním, březnový lockdown nám zdržel práce na doladění systému,“ upřesňuje Stuna.
Šéfové MCAT Automation počítají s tím, že o jejich chytré pípy bude ještě nějakou dobu menší zájem, protože gastronomický segment v celém světě koronavirus těžce zasáhl. Podnikatelé v oboru jsou finančně vyčerpaní a odkládají investice. „Ta branže je zvlášť u nás skoro mrtvá,“ říká Stuna.
Velké ztráty utrpěl i vlastní franšízový řetězec, který plzeňská firma buduje pod značkou The Pub. Hospody zapojené do této sítě jsou většinou v centrech větších měst a těžily hlavně z turistického ruchu, který covid zmrazil. Před pandemií měla franšízová síť 17 podniků, skoro třetina jich ale musela během uplynulého roku zavřít.
ZDROJ: Autor - ZUZANA KUBÁTOVÁ, 2.5. 2021, 17:13 hod., www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nova-doba-host-toci-pivo-ceske-chytre-pipy-miri-do-anglie-i-na-tchaj-wan-152294#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=0QzK3cOnyaQ-202105021600&dop_id=152294&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Posledním přáním umírajícího bylo podívat se na dostihy. Dostal pivo a brýle vítěze
Zdravotníci se zeptali umírajícího 58letého Nigela Lathama, jestli je ještě nějaké místo, kam by se chtěl v životě podívat. Zbývalo mu už jen pár dní života. A tak se v sobotu 1. května šel podívat na své oblíbené dostihy. A prožil nezapomenutelný den.
Na trati závodiště Morphetville ve městě Adelaide na jihu Austrálie se zrovna v sobotu 1. května konaly dostihy a milovník závodů dostal exkluzivní místo. Jeho lůžko bylo na kraji dostihové trati, pouhých 200 metrů od cíle.
Závod Nigel Latham sledoval se svou manželkou Julií a zdravotnicemi, které ho na místo přivezly. Záchranářky Bec Sandersová a její kolegyně Laura chtěly umírajícímu muži ještě splnit poslední přání.
„Sledoval jsem dostihy už v nemocnici, takže bylo jasné, že se chci podívat právě na koně,“ svěřil se Latham pro 7 News.
Brýle nesundal celý den
To ještě netušil, že neujde pozornosti šampiona Melbournského poháru, tedy závodu, který sledoval. Craig Williams mu daroval své jezdecké brýle poté, co projel jako první cílovou rovinkou.
„Řekl jsem své klisně, že když vyhrajeme, musíme dát tomu umírajícímu muži vítězné brýle,“ svěřil se Craig. A opravdu, jeho kobyla zvítězila.
„Musíme se starat o lidi, kteří jsou tak oddaní závodům jako Nigel Latham, když je návštěva dostihů jeho posledním přáním,“ uvedl závodník.
Šťastný Latham pak podle vyjádření své ženy brýle celý den nesundal. A návdavkem mu přímo k lůžku přinesl jeden z diváků pivo, aby netrpěl v tak velký den žízní.
ZDROJ: 4.5. 2021, 10:01 hod., Matěj Pálka, Novinky
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/posledni-prani-umirajiciho-bylo-podivat-se-na-dostihy-dostal-pivo-a-bryle-viteze-40359121#source=hp&seq_no=9&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=AuLehUti5lT-202105041250&dop_id=40359121&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Proč měly pivní korbele cínové víčko
Známe je z filmů, obrázků či z obchodů se suvenýry: Pivní korbele mívaly dříve cínové víčko, které ale při popíjení přece jen krapet překáží. K čemu tam tedy vlastně bylo?
Korbele s cínovým víčkem jsou dnes spíše oblíbeným sběratelským kouskem či suvenýrem, například z mnichovského Oktoberfestu. Jejich původ přitom sahá až do 14. století.
Tehdy řádil v Evropě mor, takže všechno, v čem byly uložené nějaké poživatiny, se raději zakrývalo, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. Těžko říct, zda to byla nějak zvlášť účinná prevence, každopádně se cínová víčka na korbelech udržela ještě další stovky let.
To ovšem už nebylo kvůli moru nebo v rámci zachování jakési tradice, ale opět z praktického důvodu.
Počátkem 19. století začaly v Bavorsku vznikat první pivní zahrádky, které většinou zdobily vzrostlé kaštany. Ty svou hustou korunou chránily pivní sklepy před sluncem a horkem a díky relativně mělkým kořenům sklepy zároveň nepoškozovaly. Poskytovaly i příjemný stín hostům, ale mělo to i své mouchy, a to doslova. Z korun stromů se jim totiž na hlavy sypala všelijaká havěť, listí a květy. To by se ještě dalo vydržet, ale kdo měl ten sajrajt pořád lovit z piva? A proto tu bylo cínové víko, které drahocenný zlatavý mok chránilo před znečištěním a pomáhalo také udržet jeho teplotu.
Stromy na zahrádkách sice stojí dodnes, ale korbele s cínovým poklopem postupně nahradily banální sklenice. Ne že by dnes už do piva nepadali hmyzáci a všelijaké další svinstvo, ale pracné a zdlouhavé čištění a cídění kovových víček pány hostinské tak nějak časem omrzelo. Takže dnes už tradiční pivní nádoby vídáme jen výjimečně a jako ozdobu.
ZDROJ: Autor: Lukáš Strašík | Datum: 4. květen 2021 18:49, zpravy.tiscali.cz
https://zpravy.tiscali.cz/proc-mely-pivni-korbele-cinove-vicko-510327?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=vO9LCGj0Mha-202105051748&dop_id=11565233
Pivovarské muzeum v Plzni zahajuje novou sezónu a láká na zpestřené prohlídky, které si užijí celé rodiny
Pivovarské muzeum je od 6. května opět otevřené. Každý čtvrtek až neděli, od 10 do 18 hodin pro individuální návštěvníky (samozřejmě s dodržením všech hygienických opatření a dle aktuálních nařízení vlády). „Zveme vás na jedinečnou atmosféru muzea i na jeho poklady, které věřím, že zaujmou návštěvníky každého věku“ říká Anna Peřinová, vedoucí historických sbírek Plzeňského Prazdroje.
Navíc v Pivovarském muzeum aktuálně hostí výstavu o Plzeňském historickém podzemí, které zatím zůstává uzavřeno. O to lákavější je příležitost dozvědět se leccos zajímavého z jeho výstavby a postupného rozvoje, a seznámit se s dosud nepublikovanými fotografiemi a zajímavostmi o historickém podzemí Plzně.
Od 24. května do 6. června budou prohlídky navíc zpestřeny o prolézací dno pivovarského sudu. Pro mladší návštěvníky budou připravené hravé pracovní listy s tematickými úkoly a omalovánkami.
Zážitkem je už samotná návštěva Pivovarského muzea, jediného odborného muzea svého druhu v Čechách, které je pojetím a šíří expozice výjimečné i v celosvětovém kontextu. Sídlí v právovárečném domě z 15. století ve Veleslavínově ulici.
Jsou zde k vidění například autentické nástroje na výrobu i stáčení piva, pivovarská laboratoř, gotická sladovna, pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekce pivních lahví. Dále nejmenší džbánek na světě měřící 1 centimetr i obří korbel ze Sibiře a další sběratelské kuriozity.
Pivovarské muzeum je vyhledávaným cílem návštěvníků každého věku. V době, kdy to pandemická situace dovolila, se v prostoru historické Valečky pravidelně konaly kreativní dílny pro děti, a pod střechou pak čtenářské dílny Příběhy z muzejní půdy.
ZDROJ: 6.5.2021 - redakce Babinet.cz
https://babinet.cz/clanek-28124-pivovarske-muzeum-v-plzni-zahajuje-novou-sezonu-a-laka-na-zpestrene-prohlidky-ktere-si-uziji-cele-rodiny.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Drsný účet za covid. Až čtvrtina hospod už neotevře
Měl to být způsob, jak digitalizovat sektor restaurací. Aplikace „Já, číšník“ umožňovala hostům v hospodách objednávat a platit bez nutnosti čekání na obsluhu. Atraktivní možnost především pro mladší lidi, kteří jsou zvyklí spoustu věcí řešit přes smartphone.
Aplikace začala fungovat v plném provozu během roku 2018. Slibný rozvoj ale zastavila pandemie koronaviru. S Filipem Židem ze společnosti EkoBIT, provozovatelem aplikace, jsme si popovídali, jak COVID-19 ovlivnil gastro sektor a jak může vypadat jeho budoucnost.
Jak fungujete teď během covidu, když jsou restaurace omezené? Je teď projekt „Já, číšník“ aktivní, nebo jste v nějakém utlumeném režimu?
Jsme primárně softwarová firma, která vyvíjí pokladní systémy. Nejvíce našich zákazníků působí v gastro sektoru. Z toho důvodu jsme museli utlumit naše aktivity, což se tedy týká i aplikace „Já, číšník“. Chtěli jsme našim odběratelům pomoci, a proto jsme spustili další projekt – Zachraň svoji hospodu. Jedná se v podstatě o upravenou verzi aplikace „Já, číšník“. Poskytli jsme ji našim klientům zdarma proto, aby mohli provozovat alespoň okénka a přijímat objednávky online.
Bohužel, hodně našich restaurací, zhruba čtvrtina, už musela nadobro zavřít. Je ale pravděpodobné, že skutečné číslo bude ještě vyšší. Řada z nich sice existuje, ale neprovozuje ani to okénko. Jde hlavně o hospody v centrech měst, které obsluhovaly hlavně turisty. Jim se kvůli pár obědům ani nevyplatí otevřít výdej do ulice. Na energiích a dalších nákladech by je to stálo více peněz, než kolik by si vydělaly.
Odhadujete tedy, že zhruba čtvrtina restaurací po koroně už neotevře?
Když to beru podle našich zákazníků, tak ano. Přibližně takový počet našich klientů už nás požádalo o zrušení licencí k našim produktům. Mnozí z nich by svou restauraci rádi někomu předali. Ale to samozřejmě není jednoduché. Když nikdo neví, jak se bude rozvolňovat, tak se do provozování hospody nepožene.
Zaspal bohužel i stát. Peníze z vládních covidových programů často přišly pozdě, když už nebylo co zachraňovat.
Vraťme se do února 2020. Kolik restaurací tehdy aplikaci „Já, číšník“ používalo? Ve kterých regionech se aplikace nejvíc používala?
Tehdy bylo zapojeno několik desítek restaurací. Převažovaly hlavně pražské, protože to pro ně byl vítaný způsob, jak se odlišit od konkurence. Jejich zákazníci hodně využívali stejné funkce jako ve fast foodech – například objednání na čas. Bylo to tak výhodnější i pro gastro zařízení. Ta díky tomu věděla, kolik mají mít nachystaných obědů.
Obecně jsme měli nejvíce odběratelů ve třech největší městech. Pro tamější restaurace to tak bylo jednodušší, protože jsme jim byli schopni poskytnout naši podporu na místě. Naopak, v menších městech byl zájem menší. Místní hospodští se někdy těžko dali přesvědčit, že jim v době internetu můžeme poradit i na dálku. To nás trochu brzdilo.
Naplno jste začali fungovat v roce 2018. Kam se za ty dva roky váš projekt posunul?
Ty dva roky před Covidem byly náročné hlavně kvůli implementaci do provozů. Jak se totiž ukázalo, sektor stravování je dost konzervativní. Když už se nám podařilo přesvědčit majitele restaurace, další překážkou se ukázal personál. Obsluze se často nelíbilo, že si zákazník snadno mohl překontrolovat účet. Obávali se, že se to negativně projeví na jejich spropitném. Číšníci a servírky už najednou nebyli „hvězdami“ restaurace.
Měli jste pro ně nějaké argumenty, proč by měli aplikaci přijmout za svou?
Ano, samozřejmě. Snažili jsme se jim vysvětlit, že jim aplikace usnadní práci. Na jejich přání jsme taky přidali možnost chatování. Díky ní dostali možnost zákazníka oslovit s nabídkou další skleničky vína a podobně.
Dá se nějak odhadnout, jak se aplikace projevila na obratu restaurací?
To se obtížně odhaduje. S našimi odběrateli, tedy restauracemi, máme už hodně dlouhý vztah, mnohdy i přátelský. Od konkurence se odlišujeme i tím, že naše systémy stavíme lokálně. Nemáme je tedy někdy na cloudu a nelezeme jim do jejich dat.
Na základě jejich zpětné vazby se dá odhadnout navýšení obratu od několika procent až o polovinu. Většina restaurací byla přibližně někde kolem patnácti procent. Hodně záleželo na konkrétní lokalitě a typu dané restaurace.
Jak podle vás pandemie změní restauratérství?
Podle toho, co nám říkají hospodští, normál, jaký byl před koronou, se už nevrátí. Lidi se už naučili tajně pít po sklepích a garážích. Když někdo někde narazí pivo, sejde se u něj půlka ulice. Restauratéři se proto obávají, že zájem o hospody ochabne.
Taky počítají s tím, že rozvozy už zůstanou pevnou součástí jejich nabídky. Příjem z nich sice není vysoký, ale stabilní, a už o něj nebudou chtít přijít. Hlavně taky proto, že mnozí žili „z ruky do huby“, tedy s minimálními rezervami.
Restaurace se budou muset snažit, aby nalákaly zákazníky zpět. Asi to budou muset udělat prostřednictvím různých akcí a show. Covid taky zrychlil přijetí bezhotovostních plateb. Mnoho restaurací přešlo kvůli omezení kontaktu na platební terminál. I hospody, které dříve lpěly na hotovosti, změnily názor.
ZDROJ: Igor Březina, 10:51, 6. KVĚTNA 2021, roklen24.cz
https://roklen24.cz/drsny-ucet-za-koronu-az-ctvrtina-hospod-uz-neotevre/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Právo mluví jasně. Hostinští po hostech potvrzení o testu nesmí vyžadovat
Zahrádky otevřou za necelý týden, ale v reálu majitelé řady z nich nevydrželi a s prvním sluníčkem otevřeli. Oficiální pravidla mají ale několik zádrhelů – některé zahrádky neumožní otevřít, problém je i s vyžadováním testů.
Zahrádky v podstatě otevřely spolu s pěkným počasím. Leckteří hostinští nečekali na posvěcení od vlády, které má navíc řadu úskalí.
„Vypadá to tak a nejen v Praze. Neviděl jsem ale, že by měl někdo regulérně otevřenou zahrádku a obsluhoval tam. Hezké počasí přineslo kvantitu hostů těm výčepům, které mají park před restaurací a hosté si přišli dopřát,“ míní Václav Vojíř, provozovatel Potrefené Husy Na Verandách, Bistra Špejle, ale i slavného pražského Bugsy´s baru.
Oficiální otvíračku vyhlásila vláda na pondělí 17. května. Je to první krok, který hospody odrazí od ekonomického dna? „Není to samospásné, ne každý zahrádkou disponuje, ne každý ji má tak velkou, aby to dávalo ekonomický smysl,“ míní Vojíř. Sám provozuje dvě zahrádky, nijak velké, ale přesto je otevře: „Je to reklama na život. Fantastický signál, že jsme tady, že jsme přežili a těšíme se na naše hosty,“ tvrdí Vojíř.
U stolů budou moci sedět maximálně čtyři lidé, kteří nežijí ve společné domácnosti, nebo jedna rodina. Vzdálenost mezi stoly na zahrádce musí být nejméně 1,5 metru. Limit dává podle Vojíře smysl: „Je to technikálie, která je řešitelná, dá se s tím pracovat. Jsme rádi, že smíme otevřít.“
Kdo chce na zahrádku, musí v podniku předložit potvrzení o očkování, o prodělaném covidu nebo negativní test, stačí i samotest. Ale je v tom zádrhel.
Asociace majitelů restaurací Apron si nechala udělat právní analýzu vládního nařízení, podle které hostinští testy ani jiné doklady po hostech požadovat nemůžou.
Test nevymůžete. A hosta nevyhodíte
„Z pozice nás hostinských toto vymáhat nemůžeme. My ani pro podávání alkoholu, a to málokdo ví, nesmíme požadovat průkaz totožnosti. My smíme požádat zákazníka, aby nám jakoukoli formou prokázal, že je plnoletý,“ vysvětluje Václav Vojíř.
Restauratér tak spoléhá na solidaritu klientů: „Není to ošetřené. Nejsou žádné pravomoci na naší straně. Nejsou legislativně definované ani žádné povinnosti našich hostů. Bude to trochu na dohodě. Nám i hostům chtěla vláda vyjít vstříc, aby se pravidla rozvolňovala. A spoléhá na zodpovědnost, že když se někdo nebude cítit zdráv, tak se do hospody nepohrne.“
Pokud někdo státem požadované „papíry“ předložit odmítne, hostinský nic moc nezmůže: „Nemáme nástroj, abychom hosta vyhazovali. Bude fungovat dialog. Dělám v pohostinství 25 let a nestalo se mi jedinkrát, že bych s hostem musel diskutovat, jestli ho chci nebo nechci obsluhovat. Něco jiného je zavírací hodina, ale vyhrocenou situaci jsem nezažil,“ uzavírá Vojíř.
Jako problematickou hodnotí restauratér i další podmínku: zahrádka musí být nejméně 1,5 metru od chodců. To při šířce – zejména pražských – chodníků podle něj nelze realizovat.
ZDROJ: Autor - MARKÉTA BIDRMANOVÁ, www.seznamzpravy.cz, 11.5. 2021, 17:38
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pravo-mluvi-jasne-hostinsti-po-hostech-potvrzeni-o-testu-nesmi-vyzadovat-154122#dop_ab_variant=552400&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=ChCr9gUCBgd-202105111646&dop_id=11673971&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Bude se pít, ne mobilovat. Hospodští studují pravidla pro zahrádky
Zahrádky restaurací dostanou v pondělí 17. května zelenou. Vláda však gastropodnikům stanovila přísné podmínky. Mimo jiné nesmí hostům poskytovat připojení k internetu nebo provozovat živou hudbu.
V pondělí 17. května někteří restauratéři mohou otevřít alespoň zahrádky. Zákazníky však mohou přivítat jen za přísných podmínek.
Po několika měsících si budou moct dát na zahrádce pití či jídlo pouze zákazníci, kteří se prokážou negativním testem na covid-19, dokladem o očkování nebo o prodělané nemoci covid-19 v posledních 90 dnech. Stejné podmínky platí už nyní například při návštěvě kadeřnictví či kosmetiky. Výjimku mají děti do šesti let.
Potvrzení bude při vstupu hostů na zahrádku kontrolovat personál restaurace. Test nesmí být starší více něž 72 hodin. Provozovatel může akceptovat jak testy ze zaměstnání, tak ze škol. Zákazník si bude moct přinést také vlastní testovací sadu a otestovat se přímo na místě. „Vyjde-li zákazníkovi pozitivní výsledek testu, tak neprodleně zahrádku opustí,“ stojí v usnesení vlády.
Hospodští však tvrdí, že po hostech osvědčení o negativním testu vyžadovat nemohou, takže výklad tohoto opatření skončí s vysokou pravděpodobností u soudu.
Vláda omezila i počet lidí u stolů. Zákazníci musí být usazeni s odstupem minimálně 1,5 metru, s výjimkou těch, kteří budou u jednoho stolu. U něj můžou sedět maximálně čtyři hosté najednou, pokud nejde o lidi ze stejné domácnosti.
U jednoho stolu může sedět více lidí také v případě, pokud jde o dlouhý stůl. Mezi čtyřčlennými skupinkami však opět musí být dodrženy rozestupy 1,5 metru. Jinak kapacita zahrádek omezená není, otevírací doba však ano. Gastropodniky musí zavřít do deseti hodin večer.
Stejnou vzdálenost, tedy 1,5 metru, musejí mít stoly i od kolemjdoucích. Tentýž rozestup platí i pro osoby čekající ve frontě. „Provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny,“ uvádí usnesení vlády.
Na zahrádkách provozovatel restaurace nesmí poskytovat wi-fi. „Nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na internet pro veřejnost,“ stojí v usnesení vlády. Kabinet rovněž zakázal živou hudbu a tanec.
Vstup na zahrádku bude možný pouze se zakrytím dýchacích cest. Majitel podniku musí dodržovat i další hygienická opatření – zákazníkům musí dát k dispozici dezinfekci a po každém člověku musí stůl i místo k sezení vydezinfikovat.
Do pondělí je povolen prodej jídla a pití jen přes okénka. Provozovny v něm mohou pokračovat i nadále.
Vláda naposledy otevřela gastropodniky jen na několik týdnů v prosinci. Kvůli nepříznivé epidemiologické situaci však museli restauratéři od 18. prosince opět zavřít.
V posledních týdnech vláda postupně rozvolňuje svá opatření. Minulé pondělí se otevřely některé služby, 10. května opět přivítaly zákazníky například zbylé obchody.
ZDROJ: Autor - SOFIE KRÝŽOVÁ, 12.5. 2021, 15:27, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bude-se-pit-ne-mobilovat-hospodsti-studuji-pravidla-pro-zahradky-154272#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=t4omagA0TEL-202105121421&dop_id=154272&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Oblek vyměnil za kraťasy. Čech na Mallorce točí pivo ke guláši, hitem je smažák
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich by ho za smažený sýr zpražil, ale to Rostislava alias Rosco Jergla v jeho podniku netrápí. V perle Středomoří na španělském ostrově Mallorca uspěl s českými populárními jídly. „Máme dost českých hostů, vedro nevedro, milují kombinaci guláše, knedlíků a piva. Slováci zase ‘vyprážaný‘ sýr,“ směje se rodilý Ostravák. Spolu se dvěma kolegy provozuje restauraci a bar 3 Chicos nedaleko od pláže a hlavního města Palma, které je velké asi jako Brno.
Než je zabrzdila pandemie, měli dobře našlápnuto. „Před dobou koronavirovou jsme o hosty neměli nouzi, užívali jsme si až rodinou atmosféru. Lidé k nám chodili jako domů do obýváku. Popovídat si u piva,“ popisuje.
Celou Mallorku před covidem v sezoně okupovalo více než deset milionů turistů ročně, nejen z Německa či Anglie, ale celého světa. „Místní se dokonce bouřili a protestovali proti turistům. S hesly, aby odjeli zpět domů, že kvůli nim mají málo vody a podobně. Teď? Všechno se obrátilo. Za každého turistu jsou vděční,“ uvádí Jergl.
Před životem na Mallorce pracoval v gastronomickém oboru v Londýně a na největší ostrov Baleár jezdil každoročně na dovolenou. „Až jsem se před třemi lety rozhodl vyměnit smoking, pětihvězdičkové hotely a nevlídné počasí Anglie za tričko, kraťasy a slunce. Nechceme tady dělat velký byznys. Jen mít normální život a dělat, co nás baví,“ povídá.
Tatarku jedině českou
Původně měl v plánu nechat se zaměstnat, náhoda jej ale nasměrovala k provozu vlastního podniku. Majitel půjčovny kol ho jednou upozornil, že místní bistro bude volné k převzetí. „Dal jsem se dohromady s českým kuchařem a Slovákem. Koncept jsme zvolili mezinárodní, děláme burgery, pro Angličany i Fish and chips, ale československá kuchyně nemohla chybět,“ přibližuje Jergl.
Teď už nejsou tres chicos (v překladu tři kluci), protože kuchaře nahradila kuchařka Simona, která na ostrově žije dvě desetiletí. Trio doplňuje Dušan.
Rostislav Jergl si pochvaluje, že může vymýšlet jídelníček přímo na pláži. Na menu se objevuje i smažený řízek, o uplynulém víkendu si lidé mohli pochutnat třeba na slovenské specialitě bryndzových haluškách. „Například tatarku si vozíme z Čech, vyzkoušeli jsme různé evropské i místní rádoby tatarky, ale není to ono,“ vypráví.
Čechů je podle něj na ostrově registrovaných zhruba tisíc. „Mnozí ale na podzim kvůli pandemii a ztrátě práce odjeli. Mallorca je z devadesáti procent závislá na turismu,“ podotýká.
Pláže jsou podle něj prázdné i v současnosti. „Turistů je zatím málo, ale věřím, že se to brzy zlepší. I když cesta k normálu bude dlouhá. Nechci to vzdát. Už se ukázalo, že po rozvolnění sem okamžitě na sezonu najíždějí Němci. Chtějí tady být,“ říká.
Pijí "Budejoviky"
Pandemická opatření byla nastavena i na autonomních Baleárech přísná a pro restaurační zařízení poněkud komplikovaná. „Otevřeno mohlo být jen v určité hodiny a jinak je to přes týden a o víkendu. Před pár dny to zase upravili. Lidé jsou z toho zmatení,“ uvádí provozovatel.
I čeští fanoušci podniku a Mallorce věrní dovolenkáři 3 Chicos už kontaktují, že k nim v příštích měsících dorazí. Není divu, rozmanitý ostrov láká na výšlapy a treky v horách a kaňonech i válení se na bezpočtu nádherných plážích. Jak Jergl zmiňuje, stále se dá najít i panenská skrytá pláž.
Českému pivu prý dávají před španělskou třináctkou přednost i místní. „Když na sluníčku vypijete jedno silné pivo, můžete tak akorát zahájit siestu a šlofík. I Španělé si už raději objednávají Budejoviky, jak tradiční jihočeskou značku piva vyslovují. Chutná jim,“ dodává s úsměvem.
Zdroj: Autor - Přemysl Spěvák, 13.5. 2021, 05:00, www.denik.cz
https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/rostislav-jergl-mallorca-podnikani-20210512.html
Papíry na zahrádkách hospod bude kontrolovat hygiena a policie
Restauratéři nebudou muset podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) kontrolovat, zda jsou hosté na zahrádkách testováni, očkováni nebo prodělali koronavirus v posledních 90 dnech, jak vyžadují pravidla proti šíření koronaviru. Lidé se budou muset prokázat při případné kontrole policii či hygieně. Zahrádky hospod se otevřou v pondělí, bude na nich smět být také wi-fi.
„Zůstává v platnosti, že zákazníci a hosté, kteří navštíví zahrádky, musí být buď testováni, nebo očkováni, nebo musí být schopni prokázat, že covid prodělali v posledních 90 dnech,” sdělil Havlíček na páteční tiskové konferenci.
Tato pravidla nebudou ale kontrolovat zaměstnanci restaurací, jak bylo původně v plánu. „Zákazníci se budou muset prokázat případné kontrole ze strany hygieny či policie,” dodal Havlíček.
„Povinnost přicházet v bezpečné formě je přímo na hostovi,” poznamenal ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).
Při návštěvě zahrádek restaurací, které otevřou v pondělí 17. května, bude potřeba mít u sebe buď PCR test, který nesmí být starší než sedm dní, nebo antigenní test ne starší než tři dny. Kromě toho se budou moci lidé při případné kontrole prokázat také očkováním nebo proděláním covidu v posledních 90 dnech.
„Někdy se setkáme s tím, že si lidé vykládají některá pravidla volněji. Věřím, že se ale všichni budou chovat tak, jak mají. Apeluji na to, aby lidé opatření dodržovali,” doplnil Arenberger.
Pokud se podle něj epidemická situace zhorší, musela by vláda zatáhnout za záchranou brzdu.
ZDROJ: 14.5. 2021, 15:04 – Praha • Aktualizováno 15:23, Klára Beranová, Novinky, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hosty-na-zahradkach-hospod-bude-kontrolovat-hygiena-a-policie-wi-fi-povolena-40360273#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=wzfaux8CaOS-202105141512&dop_id=40360273&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Víš, čí pivo piješ? Toto jsou majitelé známých piv v Česku a na Slovensku
Jen malá část našich populárních piv patří Čechům nebo Slovákům.
V článku jsme se zaměřili na pivovarnické společnosti, které vlastní nejznámější české a slovenské značky piva. Malé pivovary v něm nenajdeš.
V tomto článku si přečteš:
- O tom, že Pilsner mohl odkoupit Petr Kellner (PPF) nebo Patrik Tkáč (J&T).
- Na která dvě česká piva je japonská společnost Asahi Breweries nejvíce hrdá.
- Proč se rozhodli nezasahovat do výroby piva v Plzni.
- Jak se pivovarům dařilo během koronakrize.
- Proč se mohlo stát, že ti známé značky piva chutnaly v zahraničí jinak.
- Co může výrazně ovlivnit chuť a vůni piva.
Kdo ovládá v našich končinách trh s pivem? Holanďané, Japonci, Číňané, Američané či Belgičané. Ti všichni patří mezi vlastníky velkých pivovarů, které do našich i zahraničních barů a domácností dodávají ty nejznámější značky piva, jako je Pilsner Urquell nebo Zlatý Bažant. Do popředí se ale poslední roky tlačí i malé pivovary s unikátními pivními chutěmi, které ocení každý pivní nadšenec.
Pandemie koronaviru se dotkla i některých velkých hráčů, následkem čehož museli propouštět. Jiným se ale podařilo fungovat vcelku obstojně a pivaři je navzdory opatřením podrželi. Takto vypadá československý pivní trh a jeho nejpopulárnější značky.
Pilsner nebo Topvar patří pod japonskou firmu
Společnost: Asahi Breweries
Země původu: Japonsko
Česká piva: Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, nealkoholické pivo Birell a další
Slovenská piva: Topvar, Šariš, Smädný mních
Česká společnost Plzeňský Prazdroj, založená v roce 1842, je pivovarnickou legendou. S její historií se pojí jméno sládka Josefa Grolla, který uvařil pivo nového plzeňského typu. Pivovar v současnosti nabízí jedny z nejznámějších pivních značek v Česku a na Slovensku.
Prazdroj patřil delší dobu pod koncern SABMiller, který byl druhou největší pivovarnickou společností na světě. V roce 2016 ji ale převzal belgický gigant Anheuser–Busch InBev (ABI). Antimonopolní úřad rozhodl, že ABI musí některé pivovary odprodat, protože by vlastnilo příliš velkou část trhu (přibližně třetinu). Plzeňský Prazdroj se tedy v roce 2016 dostal k japonské společnosti Asahi Breweries. Většinu jejího portfolia tvoří alkoholické nápoje.
Společnost Asahi Breweries převzala spolu s Prazdrojem další čtyři pivovary, za což podle iDnes.cz zaplatila dohromady téměř 200 miliard korun. Zájem o aktiva SABMiller v té době projevila i investiční skupina PPF v čele s tehdy nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, který nedávno zemřel při tragické nehodě. Do boje se pustila i skupina J&T slovenského milionáře Patrika Tkáče.
Nakonec však uspěli Japonci a společnost Asahi Breweries v roce 2016 kromě Plzeňského Prazdroje koupila polský Tyskie a Lech, maďarský Dreher, rumunskou značku Ursus a slovenský Topvar. Ostatní piva, která patří pod firmu Asahi Breweries, najdeš na jejím webu. Na něm jako svou pýchu z českých piv zvýraznila dvě značky — Kozel a Pilsner Urquell.
Mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář pro Refresher řekl, že společnost Asahi Breweries měla od začátku velký respekt k českému pivovarnictví a do výrobního procesu nechtěla nijak zasahovat. „Vedení společnosti Asahi se zavázalo, že si Plzeňského Prazdroje cení jako klenotu a bude se k němu chovat s patřičnou úctou. Neplánují na jeho chodu ani procesu vaření piva či recepturách nic měnit,“ uvedl.
Mluvčího jsme se ptali také na to, zda se Pilsner vyrábí i v jiných zemích s odlišnou recepturou. V nizozemském Eindhovenu jsme totiž například měli zkušenost s „plzničkou“, která se té české vůbec nepodobala. Podle Kováře se Pilsner Urquell vyrábí pouze v Plzni a exportuje se do více než 50 zemí. Následně může jeho kvalitu ovlivnit nevhodná péče. Pokud je skladován v teple nebo vystaven slunečnímu záření, chutné pivo určitě neočekávej.
V případě čepovaného piva může být chybných praktik samozřejmě ještě více. Sanitace pivního vedení, špatně umyté sklenice a nesprávné čepování dokáží pokazit chuť kteréhokoli zlatavého moku.
Plzeňský Prazdroj je v žebříčku českých piv lídrem. Pandemie však ovlivnila i tak velkého hráče.
„Pohostinství pro nás představuje důležitý prodejní kanál, standardně totiž tvoří dvě pětiny našich prodejů. To je více než průměr trhu a nám loni klesly prodeje v tomto segmentu o 30 procent. Převedeno do srozumitelných čísel jsme v roce 2020 v Česku prodali celkem o 111 milionů piv méně než v předchozím roce,“ řekl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Nárůst však zaznamenali v prodeji baleného piva (7 procent), a to hlavně piva ve skleněných lahvích.
„Omezili jsme stáčení piva do sudů a tanků a naopak posílili výrobu baleného piva. Právě o skleněné vratné lahve a plechovky byl loni největší zájem, přesto jejich prodej nevykompenzoval ztráty ze zavřených barů. Celkově jsme tedy v Česku prodali o 8 procent méně než v roce 2019, na Slovenku byl pokles 2 procenta oproti roku 2019,“ upřesnil Zdeněk Kovář.
Po Staropramenu toužila i firma Asahi
Společnost: Molson Coors Beverage Company
Země původu: USA
Česká piva: Staropramen, Ostravar, Velvet, Braník a další
Po Plzeňském Prazdroji je společnost Pivovary Staropramen druhým největším výrobcem piva v Česku. Od 90. let se v ní vystřídalo několik vlastníků. V roce 2012 ale odkoupil skupinu StarBev vlastnící Staropramen za 3,5 miliardy dolarů americký koncern Molson Coors, uvádí ihned.cz. O Pivovary Staropramen přitom v daném období jevil zájem i výše zmiňovaný japonský koncern Asahi.
Kvalita piva by měla být podle mluvčí Denisy Mylbachrové stejná v Česku i v zahraničí. Pokud se ti podařilo narazit na Staropramen, který chutnal odlišně, můžeš chybu hledat ve špatném skladování, v nečistotě výčepního zařízení či ve stáří piva.
„Licenční výroba piva Staropramen v zahraničí podléhá přísným pravidlům a kontrole. Pivo je tam vařené podle stejné receptury, která určuje i použití surovin. Kvalita se pravidelně kontroluje senzoricky i analyticky v laboratoři. Použití jiné vody by nemělo mít zásadní vliv, protože voda se upravuje speciálně na pivovarské účely,“ uvedla mluvčí pro Refresher.
Ještě v roce 2020 se podle deníku E15 proslýchalo, že Molson Coors plánují Staropramen prodat. Mluvčí společnosti to ovšem vyvrátil. Pivovary Staropramen loni prodaly doma i v zahraničí dohromady 3,19 milionu hektolitrů piva. Prodej v Česku meziročně klesl o 2,4 procenta.
„Příčina loňských výsledků je zřejmá. Prodej z barů a restaurací, které významnou část roku fungovaly pouze v omezeném režimu, se částečně přesunul do obchodů, avšak maloobchodní prodeje tento výpadek zdaleka nedokázaly kompenzovat,“ tvrdí finanční ředitelka firmy Silvia Miklósová.
Češi podrželi Heineken i přes pandemii
Společnost: Heineken
Země původu: Holandsko
Česká piva: Krušovice, Březňák, Starobrno, Zlatopramen a jiná
Slovenská piva: Zlatý Bažant, Gambrinus, Kelt, Gemer, Martiner, cider Lišák ze Sadu a mnohá další
Velkým hráčem na pivním trhu v Česku a na Slovensku je nizozemský koncern Heineken. Ten se na pivní trh v Česku dostal v roce 2003 koupí Starobrna, po kterém od společnosti Radeberger Gruppe v roce 2007 převzal i známé Krušovice, uvádějí HN.
Na Slovensku pod Heineken patří Pivovar Hurbanovo. Situace přes pandemii byla pro Heineken, druhého největšího výrobce piva na světě, poměrně komplikovaná. Jeho provozní zisk za rok 2020 klesl o 35,6 procenta, informoval iDnes.cz.
Vzhledem k této ztrátě museli ve svých pobočkách propustit zhruba 8 000 zaměstnanců. Společnost Heineken ČR ale naopak za minulý rok evidovala tržby o 6,8 procenta vyšší a o 3 procenta větší zisk. Poptávka po pivu v Česku je oproti zahraničí značně vyšší.
„Co se týče roku 2020, tak jsme podobně jako jiné pivovarnické skupiny výrazně pocítili uzavření restauračních provozů. Pokles v tomto kanálu však mírně vyrovnal nárůst v kanálu off–trade, tedy v retailu,“ řekla pro Refresher mluvčí Dita Vašíčková.
Stejně jako mluvčí Pilsneru a Staropramenu nás ujistila, že receptura Heinekenu je všude stejná. Jeho vzorky se pravidelně testují a porovnávají s nizozemským originálem. „Heineken opravdu chutná všude stejně i přes poněkud odlišnou varnou vodu, avšak i ta musí splňovat požadované specifikace,“ uvedla.
Vysvětlila, že kvalitu piva může ohrozit jeho stáří či nekvalitní podmínky skladování. „Pokud pivo skladujete v teple a na přímém světle, mohou být již po velmi krátké době znát rozdíly v chuti a vůni. Rozdíly jsou tím větší, čím větším a extrémnějším podmínkám je pivo vystaveno,“ upřesnila.
Český Budweiser jako pýcha národa
Společnost: Budějovický Budvar
Země původu: Česko
Česká piva: Budweiser, Pardál
I když se v minulosti objevili zájemci, kteří si chtěli Budějovický Budvar založený roku 1895 přivlastnit, stát se rozhodl udržet ho ve svém vlastnictví. „Budvar je pivovar, který v podstatě vlastní každý z nás — má 10 milionů akcionářů,“ řekl pro Lidovky.cz jeho současný ředitel Petr Dvořák.
Velkou snahu o odkoupení projevoval hlavně gigant Anheuser—Busch InBev (ABI). Ten totiž vlastní americkou verzi Budweiseru, o jehož značku Česko s USA dlouhá léta soupeří. Cílem ABI v podstatě je, aby mohli americkou variantu prodávat v evropských zemích pod značkou Budweiser.
Mnohé evropské země ale Američanům nevyhověly, a tak svůj produkt mimo USA většinou prodávají pod názvem Bud. Naopak tam, kde může ABI používat název Budweiser, Češi prodávají své pivo pod názvem Czechvar. Kromě názvu ale tyto značky nemají mnoho společného. Když ochutnáš, pochopíš.
Soudní spor o značku se Budějovickému Budvaru podařilo vyhrát například v Itálii, Norsku či Portugalsku. Denik.cz píše, že Česko do roku 2013 zvítězilo v přibližně 70 procentech případů. Jen mezi lety 2000 až 2013 bylo mezi ABI a Budvarem ukončeno 184 soudních sporů.
Budvaru se za minulý rok dařilo navzdory pandemii koronaviru. Produkce piva se mu meziročně zvýšila o 51 tisíc hektolitrů na 1,730 milionu hektolitrů, což je pro pivovar rekord. PR manažerka Markéta Ježková pro Refresher řekla, že 70 procent objemu, které za rok uvaří, exportují do zahraničí.
„Tradičně naše prodeje táhl nárůst našeho exportu na klíčových trzích, zejména v Německu, avšak dobrou zprávou je i více než 2procentní nárůst objemu našeho prodaného piva na domácím trhu. Na exportních trzích jsme prodali o téměř 3,5 procenta celkového objemu piva víc než v roce 2019,“ uvedl Dvořák. Tržby za pivo vzrostly o 1 procento.
Svijany vlastní Češi, Lobkowicz Čína
Společnost: LIF Group
Země původu: Česko
Česká piva: Rohozec, Primátor, Svijany
Společnost LIF (Liberec Investment Fund) Group stojí od roku 2010 za firmou Pivovar Svijany. Český magazín Forbes umístil LIF Group ve svém žebříčku rodinných firem v roce 2020 na páté místo v kategorii nejvýkonnějších společností. Na jejím čele stojí otec se synem Miroslav a Tomáš Kučerovi.
O Pivovar Svijany se do roku 2010 společnost LIF Group dělila se společností K Brewery Group, která vlastnila 45 procent akcií. Ty jim ale po několikaměsíčním jednání prodali, píše iDnes.cz. Společnost K Brewery, která se později přejmenovala na Pivovary Lobkowicz Group, ale měla podíly i v jiných pivovarech.
Ty v roce 2015 odkoupil čínský koncern China Energy Company Limited (CEFC) přes firmu Lapasan, v níž měl většinový podíl. Lapasan je v českém obchodním rejstříku uváděn jako jediný akcionář společnosti Pivovary Lobkowicz Group. Jeho cílem bylo mimo jiné výrazně zvýšit export piva do Číny, což se mu ovšem nepodařilo.
Společnost: China Energy Company Limited
Země původu: Čína
Česká piva: Uherský Brod, Platan, Rychtář, Ježek, Černá Hora, Lobkowicz a další
Podle CNN Prima News musela společnost Lobkowicz Group v důsledku pandemie uzavřít své pivovary v Uherském Brodě, Kláštěře a Vysokém Chlumci. „Jsme nuceni reagovat na déle než rok trvající pandemii covidu–19 a skutečnost, že v České republice jsou nepřetržitě uzavřeny restaurační provozy a zařízení,“ uvedl mluvčí.
Bernard je zpola belgický, Urpiner čistě slovenský
Majitelé: Duvel Moortgat (50 %), Stanislav Bernard (25 %) a Josef Vávra (25 %)
Země původu: Belgie/Česko
Česká piva: Bernard
Dalším známým pivem z českých luhů a hájů je i Bernard. Jeho porevoluční rozběh se datuje od roku 1991, kdy společnost vydražila trojice Stanislav Bernard, Rudolf Šmejkal a Josef Vávra, informují na oficiálním webu. Bernard vaří v pivovaru v Humpolci. V roce 2001 do české firmy investovala belgická společnost Duvel Moortgat.
„Rodinný pivovar Bernard většinu produkce prodává v sudech, proto na firmu opatření proti šíření koronaviru dopadla citelněji než na výrobce, kteří většinu piva prodávají v lahvích nebo plechovkách. Poměr piva sudového vůči lahvovému byl do období před nástupem opatření asi 60 ku 40 i více ve prospěch sudového piva. Po příchodu opatření se zcela proměnil poměr sudového a lahvového piva až na 20 ku 80,“ řekl pro Refresher mluvčí pivovaru Radek Tulis.
Prodej lahvového piva tedy nemohl pokrýt ztrátu, kterou způsobilo snížení sudové produkce. Za rok 2020 stihli vyprodukovat 345 tisíc hektolitrů piva, tedy meziročně o 56 tisíc hektolitrů méně, což je pokles o necelých 14 procent (ztráta 118 milionů korun). Zajímavostí je, že v červenci dosáhli rekordní produkce piva — 49 688 hektolitrů (meziroční nárůst o 13 procent). Důvod? Uvolnění opatření. Lidé se pochopitelně ihned hrnuli „na jedno“ čepované.
Během pandemie se alespoň podařilo Stanislavu Bernardovi uskutečnit dlouholetý nápad — vyrobit pivní pálenku. Ta měla u lidí velký úspěch a rychle se vyprodala. Bernard si mimo jiné udělal jméno i svým typickým reklamním materiálem, v němž dává prostor kombinaci piva a krásných žen.
Společnost: Banskobystrický pivovar
Země původu: Slovensko
Slovenská piva: Urpiner
Na závěr se dostáváme ke známému slovenskému pivu Urpiner, které sklízí na scéně našich sousedů úspěchy, přestože do něj neinvestovali zahraniční investoři. Příběh pivovaru připomíná filmy ve stylu „from zero to hero“ (z nuly hrdinou). Jeho majitelé totiž dokázali společnost pozvednout z úplného dna.
Podnikatelé Branislav Cvik a Ľubomír Vančo se se svou společností Goodbeer v roce 2007 dostali k pivovaru Urpín, uvádí Trend. Ten byl v té době po bývalém vlastníkovi Pavlu Cupkovi (politik ze strany HZDS) ve velmi špatném stavu. Za několik let se jim však podařilo vydobýt místo na výsluní slovenského pivovarnického trhu. Urpín se později rozhodli přejmenovat na Urpiner.
„Banskobystrický pivovar je dobrým příkladem toho, že i slovenská firma bez zahraničního kapitálu dokáže vyrábět vynikající produkt, investovat do technologií a v dnešní nelehké době podporovat zaměstnanost ve středoslovenském regionu,“ píší na svém webu.
Představitelům Urpineru se podařilo udržovat dlouholeté partnerství s populárním slovenským festivalem Pohoda, jehož byli hlavními pivními partnery už čtyři roky po sobě. Jejich spolupráci narušila až pandemie koronaviru, v důsledku které dostala festivalová sezóna v roce 2020 a 2021 stopku.
Urpineru jsme se tak jako ostatních pivovarů ptali, jakým způsobem dokázali překonat pandemický rok 2020 a zda do budoucna nezvažují investici od zahraničního investora. K našim otázkám se ale vedení odmítlo vyjádřit.
ZDROJ: Autor - Jakub Paulík, 15.5. 2021, 14:30, refresher.cz
https://refresher.cz/97906-Vis-ci-pivo-pijes-Toto-jsou-majitele-znamych-piv-v-Cesku-a-na-Slovensku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_id=11741696
KOA - Pijácká
Žena moje říká o mně
Že prý velice pijem
A já se nebojím
Přec do hospody půjdem
Šenkýřko maličká
Nalej mi pivečka
A bude veselo
U mého srdéčka
A mně milá nedovolí
Bych do hospody chodil
Doma já musím být
Jinak bych tuze zlobil
Šenkýřko maličká
Nalej mi pivečka
A bude veselo
U mého srdéčka
Já jsem volný jako ten pták
O pivečko pranic nedbám
Večer i po ránu
Za děvčaty chodívám
Šenkýřko maličká
Nalej mi pivečka
A bude veselo
U mého srdéčka
Paní mámo nežalujte,
Že jsem přišel až ráno
Radši mě pochvalte
Už máme zas ustláno
Šenkýřko maličká
Nalej mi pivečka
A bude veselo
U mého srdéčka
Když se spolu pobavíme
Bude nám zase dobře
Zazpíváme sobě
Po smrti už je pozdě
Šenkýřko maličká
Nalej mi pivečka
A už je veselo
U mého srdéčka
Na kurtu soupeřky, mimo něj kámošky. České tenisové krásky vyrazily spláchnout žal
Rozvolňující se covidová opatření umožňují restauratérům konečně otevřít alespoň zahrádky svých podniků. Počasí sice klidnému posezení hostů zatím moc nepřeje, ale české tenisové krásky to neodradilo. Po náročných turnajích se Karolíny Muchová s Plíškovou sešly, aby si společně užily doušek pořádně vychlazeného čepovaného zlatavého moku. A nezůstaly jen u jednoho.
Karolína Muchová na začátku května statečně bojovala na antukovém turnaji v Madridu, kde porazila mimo jiné i bývalou světovou jedničku Naomi Ósakaovou 2:1 na sety. Prošla až do čtvrtfinále, kde byla nad její síly Ruska Pavljučenkovová. Od té doby bojuje s nataženým břišním svalstvem.
Karolína Plíšková má za sebou ostudné fiasko z turnaje v Římě. Sice prošla až do finále, ale v něm schytala dva kanáry od Polky Šwiatekové. Poté to ještě pořádně schytala v komentářích na sociálních sítích.
Oběma Karolínám tedy český národní mok přišel zajisté vhod. Tenistky také netroškařily a objednaly si rovnou jedno pivo do každé nohy. Tak ostatně okomentovala fotografii na svém Instagramu i sama Plíšková. Snad jim odpočinek a klábosení u piva pomůže v přípravě na French Open, druhý grandslamový turnaj v letošní sezoně.
K.M. + K.P. + pivíčka
FOTO: karolinapliskova @karolinaplisková
ZDROJ: 24.5. 2021, 09:53 - Praha, www.sport.cz
https://www.sport.cz/tenis/clanek/2399784-na-kurtu-souperky-mimo-nej-kamosky-ceske-tenisove-krasky-vyrazily-splachnout-zal.html#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=AOtCkJiU7ba-202105240949&dop_id=11874725&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetuDnes
Vojtěch otevřel hospody. Zavedl ale večerku, která se líbit nebude
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil rychlé rozvolnění protiepidemických opatření. Od pondělí 31. května otevřou všechny zbývající služby včetně restaurací. Jaké platí podmínky pro provoz?
„Od pondělí budou otevřeny nově restaurace s tím, že v provozovnách budou určitá protiepidemická opatření, která známe z dalších provozů,“ uvedl ministr zdravotnictví Vojtěch na dnešní tiskové konferenci. O jakých opatřeních ministr mluvil?
Podmínky pro zákazníky
Bez peněz do hospody nelez, říká známé rčení. V postcovidových restauracích a nálevnách se kromě toho hosté neobejdou bez negativního testu, certifikátu o prodělané nemoci nebo očkování. Pro vstup do restaurací totiž platí stejné podmínky, jaké platily při otevírání zahrádek.
Pokud hosté nebudou konzumovat, musejí mít nasazenou ochranu dýchacích cest. Hosté by tak čistě teoreticky měli před každým lokem sundat respirátor a pak si ho zase nasadit. Jak to bude vypadat v praxi, se brzy ukáže.
Test
Aby lidé mohli do vnitřních prostor restaurací, musejí se prokázat negativním testem. Ten může být buď PCR nebo antigenní. „Kromě testů provedených ve zdravotnickém zařízení budou akceptovány i samotesty,“ uvedl ministr Vojtěch.
Prodělaná nemoc
Další možností pro vstup do hospod a restaurací je potvrzení o prodělání nemoci covid-19. Vláda minulý týden prodloužila lhůtu, po kterou je člověk považovaný za chráněného protilátkami, na 180 dní po prvním pozitivním testu.
Očkování
Do hospody je také možné jít tři týdny po očkování první dávkou vakcíny. Dřívější pravidla, které povolovalo vstup do restaurace jen po dokončeném očkování (tedy dvou dávkách s potřebným odstupem), vláda minulý týden upravila.
Provozovatel
Co se týká samotného provozu restaurací, platí následující pravidla:
– U stolu mohou sedět maximálně 4 lidé.
– V restauraci nesmí být více lidí, než kolik je míst k sezení.
– Není povolena živá hudba a tanec.
– Povinné jsou rozestupy 1,5 metru mezi stoly, dezinfekce či ochrana dýchacích cest.
– Zavírá se ve 22:00
Kluby, diskotéky
Otevřít mohou po delší době také diskotéky a kluby. Podle Vojtěcha však platí stejné podmínky jako u hospod a restaurací. Zakázány jsou tedy živá hudba a tanec, platí nařízení o rozestupech a ochraně dýchacích cest.
Pro řadu tanečních klubů proto rozvolnění de facto neplatí, budou muset fungovat jako klasické restaurace či bary. Také u nich platí ještě jedna zásadní podmínka – na rozdíl od restaurací nebudou moci jejich návštěvníci využít domácí samotesty, ale případná kontrola bude uznávat pouze osvědčení z profesionálních laboratoří.
Také pro ně platí zavíračka ve 22:00 – když na podzim zavedl pravidlo „v deset bude tma“ tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula, argumentovali provozovatelé tím, že to jejich podniky prakticky tlačí do ztráty.
ZDROJ: Autor - JIŘÍ VOKŘÁL, www.seznamzpravy.cz, 28.5. 2021, 11:36
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/krok-za-krokem-jak-vyrazit-do-hospody-a-co-urcite-nezapomenout-doma-156242#dop_ab_variant=563400&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=rgY67aRT76c-202105281151&dop_id=11950604&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Epidemiolog vyděsil hospodské: Na podzim můžete zavírat
Gastro byznys, sotva co jakž takž přežil měsíce trvající lockdown, trne hrůzou při představě, že se vše může opakovat letos na podzim. Podle epidemiologa Rastislava Maďara se situace může zhoršit.
Podle Maďara není moc reálné, že epidemie je na ústupu. „Všichni bychom si to přáli, ale tak naivní nemůžeme být,“ řekl. Za pravděpodobný označil scénář, kdy na podzim dojde ke zhoršení epidemické situace. „Reprodukční číslo bude stoupat, celá epidemie je infekčnější o desítky procent. Nebude se to ale promítat v nemocnicích,“ uvedl.
Zároveň nevyloučil opakování scénáře, kterého se podnikatelé nejvíc obávají – plošné uzavírky ekonomiky.
„Garance, že nebude lockdown, určuje virus, a ne vláda. Musíme reagovat zodpovědně vůči všem… Lockdown může nastat i přirozeně, vezměte si, že by dorazila varianta omega, která by měla vyšší smrtnost u dětské populace,“ dodal na konferenci HOREKA 112 k situaci v pohostinství.
Místo hospody se konaly garážové pijatiky
Reagoval tak na důrazná varování zástupců segmentu, aby se napříště místo plošných uzavírek raději otevřelo v režimu „bezpečné provozovny“, který by garantoval dodržování režimových opatření.
„Gastronomie není toxickým oborem, za který je považována,“ řekl Luboš Kastner, garant programu Moje restaurace v rámci Asociace malých a středních podniků. Jen pět až sedm procent restauratérů, hospod a barů patří podle něj mezi potížisty, kteří nedodržují pravidla, a to bohužel zhoršuje pověst celého gastro byznysu.
Plošné uzavírky restaurací mohou postrádat smysl z jednoho důvodu. „Sedm z deseti hostů si buď otevře garáž, kočárkárnu nebo něco jiného. Musíme uchovat gastronomii pro to, aby se nešířily komunitní přenosy jinde v nekontrolovaném prostředí,“ předeslal.
Nálevny z garáží a bytů
Dokazuje to podle něj také spotřeba alkoholu v České republice, která v době covidu-19 neklesá, jen se odehrává jinde než v bezpečném provozu.
Nová data o spotřebě alkoholu tento týden publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet lidí, kteří často pijí alkohol, se loni zvýšil o 2,4 procentního bodu. Denně nebo obden loni pila pětina dotázaných.
Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky. Podle odborníků může mít zvýšená spotřeba souvislost s epidemií covidu-19. Odhadovaná průměrná roční spotřeba loni výrazně vzrostla na osm litrů čistého alkoholu, tedy až o 0,7 litru na hlavu.
„V principu jde o provozy, kde nejsou roušky ani respirátory. V tom jsou restaurace rizikové. Pokud by se dodržovalo všechno, co má, dalo by se to uhlídat,“ vysvětlil Maďar, proč byly restaurace dlouho uzavřené.
Nešlo zavřít jen bary
Připomněl, že když se loni v Jižní Koreji otevřely bary, kde zejména hrozí rizika komunitního přenosu, výrazně se zhoršila epidemická situace v zemi. I tomu se Česko chtělo vyhnout. Jenomže otevřít restaurace a ve stejnou chvíli nechat bary uzavřené podle právníků nešlo, dodal epidemiolog.
Restauratéři mohli po pěti měsících opět otevřít interiéry od 1. června, jenomže impulsem k tomu nebylo přesvědčení vlády, ale rozsudek Nejvyššího správního soudu o protizákonných restrikcích.
Rychlejšímu otevření restaurací, tedy provozů, kde by se stejně vyžadoval negativní test, potvrzení o očkování nebo protilátkách, bránil ještě jeden důvod – a ten je politický. Na vládě bylo neprůchodné, aby se restaurace otevřely dřív než školy.
Teď už si musím pomoci sám
Přestože byznys opět může fungovat, ve větších městech kvůli absenci zahraničních turistů stále drhne. Přímé podpory ze strany státu už přitom skončily. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s jejich obnovením nepočítá.
„V některých místech, jako jsou Praha a Olomouc, není cestovní ruch stále nastartován, ale přímou podporu už dát nemůžeme. Dostali bychom se tím do obrovské smyčky, komu dát, komu nedat a jak to vykazovat,“ uvedl Havlíček s tím, že dál běží nepřímá pomoc formou 90procentní záruky za bankovní půjčky. Podle Luboše Kastnera ale banky rizikovým segmentům, jako je gastro, nepůjčují.
Velkým problémem celé ekonomiky, nejen pohostinství, začíná být nedostatek pracovníků. Program Antivirus, který ve firmách dosud udržoval zaměstnanost, běží už jen v režimu karantén do konce června.
„Není úplně nejzdravější dávat přímé dotace. Někde tím pomáháme, ale jinde trh pokřivujeme. Byl jsem včera v šesti firmách a jejich největší problém je nedostatek lidí ve všech profesích. Je obrovský tlak firem, abychom už trh dále nedrželi nadopovaný antiviry, byť to pomohlo,“ řekl Havlíček.
Konkrétní problémy s nedostatkem lidí popsal hoteliér Viliam Sivek. Během pandemie jeho hotelovou skupinu opustilo 60 lidí.
„Jsem rád, že už Antivirus skončil. Lidé brali sto procent a odnaučili se pracovat,“ uvedl a dodal: „Poprvé v životě jsem musel zrušit akci pro 80 studentů, maturitní večírek, protože jsem neměl personál.“ Teď je smířený s tím, že už si musí pomoci sám, ale čeká, že se obor bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho.
ZDROJ: AUTOR: FILIP HORÁČEK, 11.6. 2021, 19:13, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epidemiolog-vydesil-hospodske-na-podzim-mozna-budete-zavirat-167111#seq_no=1&source=hp&dop_id=167111&dop_ab_variant=0&dop_req_id=gn9ysTceYUz-202106111752&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Pořadatelé vyhlásili vítěze v soutěži Pivex mezi lahvovými i sudovými pivy
Brno - Šampionem 29. ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex - pivo 2021 se mezi lahvovými pivy stal stejně jako loni Zubr Gradus z pivovaru v Přerově. Mezi sudovými pivy v soutěži Zlatý soudek Pivex 2021 zvítězil mezi světlými ležáky Gambrinus Nepasterizovaná 11 z Plzeňského Prazdroje a mezi sudovými pivy z minipivovarů Merklínský krokodýl z pivovaru Petr Petružálek v Merklíně u Přeštic. Výsledky všech tří soutěží dnes pořadatelé vyhlásili v Brně na setkání pivovarníků a sladovníků.
Zubr Gradus se stal šampionem podruhé v řadě, pivovar Zubr ale bodoval i v roce 2019, kdy získal šampiona za Zubr Gold a v roce 2018 za světlý ležák Zubr Grand. Letošní šampion zvítězil i ve své kategorii, tedy mezi světlými ležáky. Druhé místo patří pivu Excelent 11 z Plzeňského Prazdroje a třetí Gambrinusu Patron 12 ze stejného pivovaru.
V kategorii světlých výčepních piv získal nejlepší hodnocení Gambrinus original 10 z Plzeňského Prazdroje, na druhém místě byl Zubr Gold z Pivovaru Zubr a na třetím Litovel Moravan z Pivovaru Litovel.
Mezi nealkoholickými pivy letos zvítězil stejně jako loni Birell z pivovaru Radegast, mezi míchanými nízkoalkoholickými a nealkoholickými pivy Birell Pomelo Grep z Plzeňského Prazdroje.
Mezi sudovými světlými výčepními pivy zvítězila Gambrinus Nepasterizovaná 10, druhé místo patří Rodinnému pivovaru Bernard s pivem Bernard pivo světlé výčepní 10%, třetí místo Desítce 10% Pivovaru Svijany.
Do letošního ročníku dvoukolové degustační soutěže balených piv bylo přihlášeno 30 značek piv, do soutěže sudových piv dalších 33 značek.
Balená piva soutěží v pěti kategoriích, kromě světlého ležáku je to světlé výčepní pivo, tmavá piva, nealkoholická piva a míchaná nízkoalkoholická a nealkoholická piva. Sudová piva soutěží ve dvou kategoriích, minipivovary mají vlastní soutěž Zlatý miniSoudek Pivex.
Certifikovaní degustátoři hodnotí vzorky anonymně, označené jsou pouze kódy. Vzhledem k tomu, že většina degustátorů jsou sládci ze soutěžících pivovarů, systém jim přiděluje vzorky tak, aby nehodnotili vlastní produkci. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a případně hořkost. Konečný výsledek je určen součtem hodnot z obou kol. Hodnocení sudových piv má jen jedno kolo.
ZDROJ: Aktualizace: 22.06.2021 17:12 Vydáno: 22.06.2021, 17:12, www.ceskenoviny.cz
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/poradatele-vyhlasili-viteze-v-soutezi-pivex-mezi-lahvovymi-i-sudovymi-pivy/2054882?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=5730&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=97juhjOr40q-202106221732&dop_id=12323186
Glosa fotbalové nefanynky: vítězná pivní sprcha a záchod, kam se podíváš
Já vím, první, co člověka napadne, když čte titulek – tak proč na ten fotbal chodí, když nefandí? Poznámka je to velice relevantní, ale odpověď mám jednoduchou – protože mě zajímá všechno, co je fenomén. A to fotbal bezpochyby je.
Do maďarského hlavního města jsem se vydala na reportážní cestu kvůli novému anti-LGBTQI zákonu. Orbánova vláda narychlo navrhla a posléze i celý parlament schválil novelu, která zakazuje „propagaci LGBTQI“ pro nezletilé. „Když už budeš v Budapešti, pošlu tě na fotbal,“ zaznělo z editorského křesla. Tak jo.
Budapešť fotbalem žije. Nebo se tak alespoň tváří. V centru města jsou vybudovaná fotbalová městečka, kde diváci mohou sledovat všechny zápasy na velkých plátnech, s pivem v ruce a náležitou atmosférou. Přestože maďarský národní tým už z evropského šampionátu vypadl, všechny hospody mají stále zapnutý sportovní kanál. A to hlavně kvůli zahraničním fotbalovým fanouškům, kteří do Puskás Arény přijeli podpořit svůj tým.
V sobotu tak budapešťské ulice zaplavila oranžová tsunami. Barvy nizozemského národního týmu přehlédnout zkrátka nelze. Protože Češi většinou vyrazili na nedělní osmifinále až v den zápasu, cítím se ve městě tak trochu v menšině. A svůj ostře zelený náramek, který říká „jdeš na zápas“, se snažím držet víceméně za zády.
Během neděle už ve velkém přibývají červené a občas bílé dresy českého národního týmu. V metru mířícím na stadion už sborově zní „Češi, do toho, Češi, do toho“ a já si poprvé uvědomuji, že jdu na fotbal. Poprvé v životě.
První dojem není úplně nejlepší. Za desetiminutovou cestu blíž ke stadionu vidím více močících mužů než za celý život. Stejně tak oplzlé komentáře na mou osobu jsem si, doufám, vyčerpala na další měsíc. Češi v cizině občas zapomínají, že by jim někdo vlastně mohl rozumět. Zvlášť když jedou na zápas českého národního týmu… Ale to je jiná kapitola.
Puskás Aréna je velkolepé dílo. Politika a fotbal jsou v Maďarsku jedna ruka a právě kolem stavby a financování tohoto konkrétního stadionu se děly kontroverze. Nikdo ale nemůže Viktoru Orbánovi vyčíst, že by stadion nestál za to. Člověk má opravdu pocit prvotřídní akce, včetně organizace, vstupu nebo čistých záchodů.
Ani druhý dojem z fotbalu mi k srdci nepřirostl. Několik řad nade mnou slyším rasistické poznámky směrem k některým nizozemským hráčům. Takové urážky jsou ale naštěstí v menšině. Co musím pochválit, je nekonečná paleta různých nadávek, přirovnání, urážek nebo sprostých slov, jež zákonitě přišly s prvním výkopem.
„Vždyť maj jen tulipány, jděte do nich,“ patřila k mým oblíbeným. „Vstávej, ty alibistická p**o,“ mě zase překvapila sofistikovaností. Pískalo se, bučelo se, volalo se a skandovalo. A pak přišel konečně první gól.
Tak koncentrovanou radost jsem snad nikdy neviděla. Zkropila mě pořádná pivní sprcha a zasypal popcorn od fanoušků nade mnou. Nevadilo mi to, a to nejen proto, že studené pivo bylo vlastně v úmorném budapešťském vedru příjemné.
Druhý gól byl snad ještě radostnější a euforičtější. Málokdy ve svém životě vidíte tak neuvěřitelně šťastné lidi. Lidi, kteří odhodí zábrany a projevují emoce naplno. Možná občas přespříliš: Když skončí fáze nadávek na rozhodčího i fáze nadávání na hráče, přijde fáze nadávání na spolufanoušky. Ale obecně? Tolik čiré radosti snad vidíte jen na fotbale, hokeji nebo v mateřské škole.
Vím, pro svůj první fotbalový zápas jsem si vybrala ten nejlepší za několik let, jak mi bylo řečeno od zkušenějších kolegů. Ale já se nezlobím, jestli mi vyšší síla chtěla ukázat, že fotbal je zábava, opravdový fenomén a nekonečně emocí v jednom, podařilo se jí to s velkou parádou.
Češi, do toho!
AUTOR: EVA SOUKENÍKOVÁ, 28.6. 2021, 15:30, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/glosa-fotbalove-nefanynky-vitezna-pivni-sprcha-a-zachod-kam-se-podivas-168486#seq_no=2&source=hp&dop_id=168486&dop_ab_variant=0&dop_req_id=5EJkmAICdls-202106281827&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Knihovny nám daly sílu
Pak přišla práce a osvobodila nás
Jaká cena za povrchní kus důstojnosti
Přál bych si mít láhev
Tady u mé špinavé zjizvené tváře
Abych ukázal odkud přicházím
Nemluvme o lásce
Chceme se jen opít
Ale nesmíme utrácet
To je konec, jak nám bylo řečeno
Design pro život
Design pro život...
A Design for Life - Manic Street Preachers
Autoři: James Dean Bradfield, Sean Moore, Nicky Wire
Libraries gave us power
Then work came and made us free
What price now
For a shallow piece of dignity
I wish I had a bottle
Right here in my dirty face
To wear the scars
To show from where I came
We don't talk about love
We only wanna get drunk
And we are not allowed to spend
As we are told that this is the end
A design for life
A design for life
A design for life
Rasistické pivo? Polská novinka si utahuje z Black Lives Matter
Polský pivovar uvedl na trh pivo, které si utahuje z hnutí Black Lives Matter. Nápoj pojmenovaný jako White IPA Matters doplňuje i výmluvná reklama.
Černošský barman obsluhuje v podniku Top Gun, který svou stylizací jasně odkazuje na USA. Mezi vystavenými symboly nechybí konfederační vlajka nebo pistole. Jeden z návštěvníků vytáhne z lednice pivo White IPA Matters a pošle ho barmanovi. „Přesně to jsem potřeboval,“ řekne barman poté, co se z něho napije.
Není třeba dvakrát hádat, na co název (v překladu Na bílém IPA záleží) nového nápoje pivovaru Mentzen odkazuje. Jméno parafrázuje hnutí Black Lives Matter, bojující proti policejní brutalitě, politické nerovnosti a systematickému rasismu vůči černochům. Mezi polskými aktivisty vzbudil pobouření.
Majitelem pivovaru Mentzen je pravicový politik Slawomir Mentzen, který v minulosti už vydal piva pojmenovaná jako Polská svoboda nebo Správce Texasu. Mentzen byl v posledních měsících také hlasitým kritikem covidových opatření.
ZDROJ: Výňatky z článku autorky Simony Knotkové, 7.7. 2021, 11:28, nasregion.cz
https://nasregion.cz/rasisticke-pivo-polska-novinka-si-utahuje-z-black-lives-matter-219939/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=587300&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=MhQ6V9vGAvs-202107071203&dop_id=12518027
Dvě dvanáctky jsou tvrdší než tři rumy
O všem, co lidé dělají, je možné načerpat nové informace tak, aby to dělali co nejlépe a poučeně. Platí to samozřejmě i o pití alkoholických nápojů. Pro občasné i náruživé pijany funguje od roku 1994 organizace Pij s rozumem.
V současné době je součástí Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky. Výkonnému řediteli unie Vladimíru Darebníkovi jsme položili obligátní otázku, jak je to s obsahem alkoholu u lihovin, vína a piva.
„První, co si musíme uvědomit je, že alkohol je jen jeden. Někteří rádoby odborníci začali uvádět do praxe pojem „tvrdý“ a „měkký“ alkohol, což je naprostý nesmysl. Existují tři základní typy alkoholických nápojů - pivo, víno a lihoviny. Obsah alkoholu na 1 litr každého z těchto typů alkoholických nápojů je jiný. U piva je to zhruba 4,5%, u vína 11% a u lihovin 40%. Podle obsahu alkoholu se také liší tzv, konzumní jednotky. Zatímco piva vypijeme najednou zpravidla půl litru a vína 200 ml, tak lihoviny pouze 40 ml. A tady je právě ten zádrhel. Obsah alkoholu v konzumní jednotce je nejmenší u lihovin a největší u vína. Nikdo si neuvědomuje, že ve 2 dcl vína je téměř tolik alkoholu jako ve dvou velkých panácích vodky. A proto nevinná odpověď - vždyť jsem vypil pouze 2 dvoudecky vína - může mít někdy nepříjemné následky. Takže dva půl litry dvanáctky jsou tvrdší než tři rumy,“ vysvětluje Vladimír Darebník.
Z webových stránek o pití s rozumem jsme se také dozvěděli, že vkus a obliba toho, co budeme pít i ve vyšším věku se vytváří postupně. Mladí lidé do 25 let rádi experimentují, hledají nové chutě a snaží se svět alkoholických nápojů více poznat. S věkem se potom člověk mění a zhruba od 45 let nepije nic jiného než to, co má rád. Nevyhledává už žádné nové výrobky, prostě neexperimentuje. Češi mají nejvíce v oblibě pivo – jeho spotřeba činí téměř 50% celkové roční spotřeby alkoholu. Lihoviny tvoří necelých 28% a vína asi 23%. S tím, jak jsme vstoupili do Evropské unie se mírně zvyšuje spotřeba vína a mírně klesá spotřeba lihovin.
Chtěli jsme se také dozvědět, zda se senioři musí při pití alkoholu hlídat a co pro ně větší konzumace alkoholu znamená.
„Senioři by měli k alkoholu přistupovat velmi obezřetně a určitě se vystříhat jakéhokoliv nadměrného pití. Vždy musí zohledňovat svůj zdravotní stav. Jestliže vezmeme 1 velké desetistupňové pivo jako základní jednotku (obsahuje cca 20 g čistého alkoholu), tak by určitě neměli senioři konzumovat více než 2 tyto jednotky denně. Vždy by měli dodržovat zásadu, že k alkoholu pijí dostatek vody a nikdy nepijí na prázdný žaludek,“ vysvětluje Vladimír Darebník
Na adrese pijsrozumem.cz najdete mnoho užitečných informací o trendech pití alkoholických nápojů, o tom, jak je požívat, o nebezpečí alkoholu obecně. Můžete si zde také na alkulačce spočítat, kolik alkoholu konkrétní nápoj obsahuje.
DESATERO ROZUMNÝCH TIPŮ
Ženy odbourávají alkohol pomaleji než muži. Ženy totiž mají v poměru k mužům méně vody v těle, takže koncentrace alkoholu v jejich krevním řečišti je proporcionálně vyšší.
Není dobré pít na lačno, nebo příliš rychle, oboje nebezpečně navyšuje koncentraci alkoholu v krvi.
Pokud jsme nemocní, tak naše tělo běží v zátěžovém módu, v kombinaci
s alkoholem se zpomaluje proces léčení i odbourávání.
Čím méně vážíme, tím méně vydržíme (rozuměj, pomaleji odbouráváme).
Čím jsme starší, tím méně vydržíme (rozuměj, pomaleji odbouráváme).
Když jsme hodně unavení, nebo vystresovaní, alkohol má tendenci se směřovat rovnou do centrálního nervového systému, a tak se rychle dostaví tlumivé účinky místo těch povzbuzujících.
Každý drink je dobré doprovodit nějakým „nealkem“, výrazně tak ulehčíme našim játrům a hlavně oddálíme tlumící účinky.
Hry a „hrdinské“ výzvy založené na principu „vypij co nejvíc a/nebo nejrychleji“, mají za jediný cíl ztrapnit a znemožnit její účastníky. Nejedna taková skončila příjezdem policie nebo odjezdem do nemocnice.
Když někdo v reklamě na alkohol vypadá krásně, sebevědomě, relaxovaně
a „šíleně v pohodě“, tak je to proto, že to má napsáno ve scénáři a dostal za to moc dobře zaplaceno.
Ze 100 lidí, co popíjí pravidelně, se průměrně 5 z nich dostává do závislosti.
ZDROJ: www.i60.cz, 5. 7. 2021, pijsrozumem.cz
https://www.i60.cz/clanek/detail/28562/dve-dvanactky-jsou-tvrdsi-nez-tri-rumy?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=T3uWpn25u1W-202107091626&dop_id=12501269
Fenomén automat Koruna: Celá Praha nad chlebíčkem za osmdesát haléřů
Jahodový koktejl, dršťková polévka či lahůdkový párek ve střívku. To všechno milovali návštěvníci legendárního bufetu, automatu Koruna na dolním rohu Václavského náměstí. Šlo o místo, kde se „na stojáka“ potkávaly desítky let všechny společenské vrstvy. Letos by slavný podnik oslavil devadesát let.
Jen málokteré místo mělo tak pestrou klientelu jako toto: nad chlebíčkem se tu scházeli popeláři, akademici, studenti i úředníci. Bok po boku tu s půllitry postávali veksláci s policajty, jahodový koktejl usrkávali somráci vedle paniček v róbách.
V přízemí secesního paláce Koruna, kde dlouhá desetiletí fungoval populární automat Koruna, to zkrátka žilo. Od rána se tady tvořily dlouhé fronty.
„A není divu. Jídlo tady bylo levné a chutné. Chlebíček stál osmdesát halířů a teplý oběd jste pořídili za dvě koruny," vzpomíná na zlatá léta vývařovny někdejší zaměstnankyně Marie Mokrošová (92).
„Vůbec nejvyhlášenější byly asi komunardy, tak se říkalo místním párkům. Ty byly! Jen jste se do nich zakousli a vystříkla spousta šťávy! V Koruně jsme jich proto každý den prodali skoro metrák,” pokračovala.
Čekání na Chruščova
Masnou pochoutku v pravém střívku si oblíbili i tehdejší pohlaváři, například prezident Antonín Zápotocký.
„Někdy si ji nechal poslat do úřadu, jindy si pro ni přišel osobně. Sama jsem ho dvakrát obsluhovala," říká pamětnice, která do automatu Koruna nastoupila v polovině padesátých let ve svých šestadvaceti a pracovala tady až do jeho uzavření pár let po revoluci.
Sláva párků byla dokonce tak veliká, že když do Prahy přijel začátkem šedesátých let sovětský vůdce Nikita Chruščov, naplánoval si jednu z návštěv právě v Koruně.
„Bylo kolem toho strašné haló. Vidím to jako včera: šéfová přiběhla do práce celá udýchaná, napustila si kyblík s vodou a sama začala drhnout schody," vzpomíná Marie Mokrošová. Pak prý ještě bílou rukavičkou kontrolovala, jestli jsou čisté stoly i pulty.
„Nikdy předtím ani potom jsem nic podobného neviděla," směje se paní Mokrošová. Celá Koruna byla tedy vypulírovaná, ale Chruščov nakonec jen prosvištěl kolem vládní limuzínou.
Vepřenky od baletky
Lidé tu ale zbožňovali i dršťkovou polévku, bramboráky nebo pečené kachny. Na dračku šly i vepřenky.
„Těsto na ně dělali kuchaři přímo v Koruně nahoře. Pak ho předali prodavačce v přízemí a ta v něm potom pekla maso rovnou před zraky zákazníků," loví v paměti Marie Mokrošová další detaily a dodává: „Dělala to tehdy jedna vysloužilá baletka z karlínského divadla, byla moc milá."
Další kolegyně zase míchaly saláty, balily topinky nebo připravovaly slavný jahodový koktejl, oblíbený hlavně u dětí a mládeže.
„I mezi nimi pracovalo hodně paniček, které z nějakého důvodu přišly o původní práci nebo o majetek. Vybavuju si třeba Helenu Zoufalou, co měla dřív s mužem podobný automat v Jungmannově ulici. Pak jí ho ale komunisti vzali, a tak šla pracovat do Koruny," říká Marie Mokrošová.
Celkem se podle ní u pultů protočilo kolem čtyřiceti zaměstnankyň denně; jedna směna nastoupila v šest hodin ráno a další ji vystřídala odpoledne. Bufet pak fungoval až do pozdních večerních hodin, zavíralo se v jedenáct. Dveře se přitom od začátku do konce netrhly. Jídelnou každý den prošlo kolem deseti tisíc lidí.
Jáchym se točil v noci
Ostatně na kalup v Koruně vzpomínají i filmaři. Pokaždé, když chtěli v legendárním podniku cokoliv natočit, museli to stihnout během několika nočních hodin. Přesně tak vznikaly i sekvence ze známé komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje.
„Na první pohled to tak sice vůbec nevypadá, ale všechny scény v Koruně jsme skutečně točili v noci. Ve dne by to absolutně nešlo, byl tam obrovský frmol," vzpomíná herec Luděk Sobota (78), který se sem coby roztržitý František Koudelka chodil dvořit Martě Vančurové, prodavačce topinek.
Filmaři navíc museli nechat bufet v naprosto stejném stavu, v jakém jim ho předtím zaměstnanci předali.
Domů se tak vraceli až kolem páté ráno a ve dveřích se míjeli s popeláři a znavenými holkami z Perlovky, které si šly dát po šichtě něco ostřejšího před spaním.
„Já jsem to naštěstí neměl domů moc daleko, bydlel jsem tehdy v Řeznické ulici. Za deset minut jsem byl v posteli,“ říká dnes herec.
Slečinko, je to zelíčko volný?
Výdělky Koruny tak byly enormní. To potvrzuje i paní Mokrošová: „Každý den se do banky nosilo sto tisíc korun. Víte, co to tenkrát bylo za peníze, když jeden chlebíček stál osmdesát nebo devadesát halířů?“
A to se podle ní v bufetu najedla spousta lidí i zadarmo. „Peníze jsme nechtěli třeba po policajtech, kteří nás na Václaváku chránili. Všichni měli celý den kafe gratis,“ říká o tehdejších příslušnících Veřejné bezpečnosti.
Celou útratu prý neúčtovali ani babičkám, které kvůli nízkému důchodu zápasily s každou korunou.
„Kolegyně Věra, která měla na starosti teplou kuchyni, jim vždycky schovala pod knedlíky s omáčkou kousek masa a nechala to tak. Byla ráda, že jim může trochu přilepšit. Kde jinde by sehnaly oběd za dvě koruny?“ vzpomíná dál paní.
Zadarmo se najedla i celá řada somráků: stačilo jen složit příbory a mírně odsunout talíř a po nedojedených zbytcích už sahaly další ruce.
„Ozvalo se třeba: ,Slečinko, je to zelíčko volný?‘ A chlap už se cpal,“ směje se při vzpomínce na somráky Marie Mokrošová. Nikdo se prý ale nezlobil, někteří zákazníci dokonce nechávali „dojídačům“ i trochu piva na zapití.
Zhltnout a jít
V době svého vzniku, tedy za první republiky, přitom nebyl automat Koruna vůbec levnou záležitostí. Naopak. Šlo o šik podnik, ve své době revoluční.
„Se svým samoobslužným provozem, kdy jste vhodili do dírky korunu a z vitríny vám vyjel obložený chlebíček, byl skutečnou evropskou raritou. Podobné automaty tehdy fungovaly jenom v Německu nebo v Rakousku,“ říká historik Martin Franc z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR, který se zabývá hlavně dějinami stravování a životního stylu. S tím souvisely i ceny.
Podle France byly spíš střední až vyšší, chudina do Koruny ve třicátých letech nechodila.
„I v prvorepublikovém automatu přitom platilo, že sem lidé míří jen za občerstvením. Nemělo se tady vysedávat, s tím se nepočítalo. Zdůrazňovalo se spíš tempo a rychlost, každý host měl jenom něco zhltnout a jít,“ popisuje Franc.
A dodává: „Automat Koruna měl být zkrátka symbolem dynamické moderní společnosti, ve které se moc neotálí.“
Nabídka jídel byla proto za první republiky velmi podobná jako později za socialismu, k dostání byly hlavně párky a chlebíčky.
Marný boj s fastfoody
Ránu tradičním automatům zasadila až devadesátá léta minulého století. „I když je pravda, že jistou krizí procházely už předtím,” říká historik. Do provozoven se totiž moc neinvestovalo, což bylo vidět.
„Ukazuje se to i na mnohých dobových záběrech z konce socialismu; zařízení v bufetech bylo zašlé a hygienické podmínky nevyhovující.“
Po revoluci se Češi nadchli pro nablýskané fastfoodové řetězce, které byly lákavou novinkou. Byť měly mnohem chudší nabídku jídel, automaty v konkurenci převálcovaly.
Padl tak nejenom slavný automat Koruna, ale i další podobné vývařovny v Praze: Vaňhova rybárna v pasáži Jalta, proslulý libeňský automat Svět, o kterém psal Bohumil Hrabal v povídkovém souboru Perličky na dně, i samoobslužná jídelna v pasáži Lucerna.
Nejdéle vzdorovala jídelna U Rozvařilů v pasáži paláce Archa Na Poříčí, která skončila, jako poslední fungující „táckárna“ starého typu - teprve před několika málo lety.
„Skončily i podobné automaty mimopražské, jako byl třeba mléčný bar Sputnik v Brně. I tam se kdysi chodilo ve velkém, a to hlavně na řízky, uzená kolena, jitrnice nebo vepřo knedlo zelo,“ doplňuje historik Martin Franc.
Zbyly jen vzpomínky
Dnes jsou sice „retro bufety“ opět v módě, podle France se ale tento trend dlouho neudrží: „Nároky na kvalitu jídla a stolování už jsou totiž dnes úplně jinde. Jsou podstatně vyšší, než bývaly kdysi ve starých automatech.“
Většina dnešních bufetů se tak podle něj vydá úplně jinou cestou.
„Převezme možná určité vizuální retro prvky, případně se pokusí nastolit onu svéráznou atmosféru určité komunity spojené s automatem, ale samostatné stravování posune někam jinam, aby vyhověla současnému strávníkovi,” uzavírá Martin Franc.
A tak už asi nezbývá než na zašlou slávu bufetových automatů jen vzpomínat. Mnozí z pamětníků tak skutečně dodnes činí. „Jahodový koktejl za korunu sedmdesát cestou z kina nebo z tanečních v Obecním domě!“ olízne se ještě dnes spisovatel Josef Duben (71).
„Úplně vidím, jak barman nabírá cosi jahodově růžového na zmrzlinářskou lžíci, v mixéru to pak zalije mlékem a pak se stroj vrtí. Býval jsem rád, když na mě vyšla druhá porce, připadala mi totiž hustější.” Na tuto delikatesu si prý byl ochotný vystát pořádně dlouhou frontu.
ZDROJ: 11.7. 2021, 9:16, Veronika Rodriguez, Právo
https://www.novinky.cz/historie/clanek/fenomen-automat-koruna-cela-praha-nad-chlebickem-za-osmdesat-haleru-40364364#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=Y5NHg39Px7y-202107110750&dop_id=40364364&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Vzniká pivní pentagon. Propojí pět pivovarů
Moravským lokálním pivovarům se daří rozšiřovat svůj vliv u místních fanoušků. Na vlnu zájmu o vlastní regionální pivo naskočila společnost Městské pivovary, která kupuje olomouckou varnu.
Malé rodinné pivovary upevňují na Moravě svou pozici. Nově vzniklá společnost Městské pivovary, za níž stojí manažeři potravinářské skupiny Gourmet Invest, která před pár lety obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, kupuje rodinný pivovar Chomout. A jejím cílem je meta pěti pivovarů.
Celková výše transakce, která by měla být dokončena letos v září, se pohybuje mezi 30 a 40 miliony korun a zahrnuje kompletní akvizici pivovaru, včetně nemovitostí, restaurace, vybavení pivovaru, ochranných známek a převzetí provozu.
„Chceme se zaměřit na to, co nás nejvíc baví, dává nám největší smysl a v čem jsme úspěšní – tvořit budoucnost městských řemeslných pivovarů. Po úspěšném znovuoživení výroby ve Znojmě a Uherském Hradišti, je Olomouc dalším logickým krokem na cestě k naší vizi pěti městských řemeslných pivovarů. Z pivovaru Chomout chceme po vzoru Znojemského a Jarošovského pivovaru udělat další lokální pivní ikonu,“ říká Miroslav Harašta, předseda představenstva Městských pivovarů.
Společnost chce zároveň olomoucký minipivovar budovat nejenom jako městský, ale i měšťanský a nabídnout akcie tohoto pivovaru místním lidem (měšťanům).
„Je to koncept, který se nám velmi osvědčil ve Znojmě, kdy akcionáři pivovaru nejenom poskytnou prostředky na jeho rozvoj, ale tvoří i velmi cennou komunitu fanoušků pivovaru. Velmi se potvrzuje, že pivovar chce u nás vlastnit úplně každý a my lidem toto přání dovedeme splnit,“ vysvětluje Harašta.
V budoucnosti by podle něj měly pod Městské pivovary spadat i Znojemský městský pivovar, Jarošovský pivovar a další dva minipivovary.
Současní vlastníci olomouckého minipivovaru si od akvizice slibují další růst podniku, který budovali sedm let a původně vařili pivo jen pro sebe.
„Protože však chutnalo i kolem nás, produkce pivovaru postupně rostla až ke stávajícímu výstavu 3000 hektolitrů. Teď cítíme, že pivovar potřebuje novou dávku energie, kterou už mu my nemůžeme dát, a proto jsme velmi rádi, že jsme se domluvili s Mirkem Haraštou, který je garantem toho, že pivovar Chomout čeká další rozvoj. Chceme i nadále být u toho a proto využijeme nabídky a koupíme si akcie pivovaru,“ říká jeden ze stávajících společníků Jiří Omelka.
„Do pěti let chceme z pivovaru Chomout udělat nejrespektovanější řemeslný pivovar na střední Moravě s výstavem 10 000 hektolitrů ročně. Investice půjdou primárně do stáčení lahví i sudů, chlazení a navýšení kapacity ležáckých tanků,“ říká k dalším plánům Harašta.
Tržby Jarošovského a Znojemského pivovaru dosáhly za loňský rok zhruba 40 milionů korun a letos mají být podle společnosti o dvacet milionů vyšší. Tržby pivovaru Chomout za rok 2021 jsou naplánovány na 15 milionů korun.
ZDROJ: IVA ŠPAČKOVÁ, 14.7. 2021, 10:09
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vznika-pivni-pentagon-propoji-pet-minipivovaru-169599#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=2CNRTudWrwV-202107141446&dop_id=169599&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Británie oplákává smrt legendárního šampiona. Vypil i 62 piv za den a vážil 200 kilo
Velká Británie oplakává smrt šipkařské legendy Andyho Fordhama, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku 59 let. Velký šampion zažil vrchol kariéry v roce 2004, kdy získal titul mistra světa. Kromě sportovních úspěchů se také „proslavil“ velmi nezdravým stylem života.
Viking, jak se legendě přezdívalo, trpěl celou řadou zdravotních problémů. Dříve přiznal, že v jedné etapě svého života pil 25 piv denně a vážil téměř 200 kilo.
Rodák z Bristolu se letos v lednu nakazil koronavirem a už tehdy se svěřil, že má ze smrti velký strach.
„Je to nejděsivější věc, které jsem kdy čelil. Nejvíc se bojím toho, že se jednoho dne vzbudím, nebudu schopen dýchat a budu zaparkovaný někde vzadu v ambulanci, aniž bych mohl vidět svoji ženu, děti. Přemýšlím nad tím, o co přijdu, pokud mě virus porazí. Třeba o to, že neuvidím vyrůstat svá vnoučata. Doufám a modlím se za to, abych se z toho dostal," dělil se o své pocity v rozhovoru pro deník The Sun.
Fordham podle britských médií zemřel ve čtvrtek v blízkosti svojí manželky Jenny.
Viking nastoupil k poslednímu profesionálnímu zápasu v roce 2018 na World Masters. O dva roky později byl hospitalizován kvůli problémům se střevy.
Příšerná životospráva ale zkrátka k jeho osobnosti neodmyslitelně patřila. Hrozby lékařů, že si nadměrným pitím alkoholu ničí zdraví, nezabíraly.
Sám se svěřil, že při oslavě prvního výročí své svatby vypil 62 piv. O tři roky později pak oznámil, že s pitím piva skončil. Přešel na víno, a to tak, že konzumoval i šest lahví denně.
Ani s jídelníčkem si velké starosti nedělal. „Zpětně si uvědomuji, že jsem byl asi alkoholik. Neuměl jsem to zastavit. Myslel jsem, že to mám pod kontrolou. Ale nebyla to pravda," uvedl dříve v rozhovoru pro Daily Mail.
Alkohol mu prý pomáhal při soustředění na sportovní výkon. Nepotrpěl si na psychologickou přípravu s odborníkem či relaxační hudbu. „Před zápasem jsem relaxoval s 25 lahvemi piva a šesti kusy steak n' kidney pie (tradiční anglický masový koláč s hovězím a ledvinkami zalitými pivem)," prozradil svůj recept na úspěch v roce 2005 v rozhovoru pro Daily Telegraph.
„Pamatuji si svůj první světový šampionát. Před prvním zápasem jsem strašně chlastal. A to nejhorší, co se mi mohlo stát, bylo, že to fungovalo," vysvětlil počátky svých špatných návyků, které se staly jeho prokletím.
ZDROJ: 16.7. 2021, 10:30, roj, Sport.cz - www.sport.cz
https://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/2561276-britanie-oplakava-smrt-legendarniho-sampiona-vypil-i-62-piv-za-den-a-vazil-200-kilo.html?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#hp-sez
Milovaný obr zemřel. Mistr světa si po náloži piv nepamatoval své životní finále
Ve věku 59 let zesnul bývalý mistr světa v šipkách Andy Fordham. Mohutný Angličan s přezdívkou „Viking“ dlouhá léta bojoval s alkoholem i vleklými zdravotními problémy. S odstupem času sám přiznal, že během svých největších úspěchů u terče rozhodně nebýval střízlivý.
Umíte si představit, že se po lahvi brandy a více než dvaceti pivech udržíte na nohou? Andy Fordham nejen že dokázal po této koňské dávce alkoholu stát (a chodit) bez pomoci, navíc ještě zvládal hrát šipky. A jak – stal se mistrem světa.
Legendární anglický šipkař ve čtvrtek zemřel ve věku 59 let. V roce 2004 vyhrál světový šampionát organizace BDO, předtím byl čtyřikrát v semifinále. Fanoušci tělnatého „Vikinga“ milovali pro jeho nepřehlédnutelný zjev i přátelské chování, jenže Fordham zároveň dlouhá léta bojoval s osobními démony.
„Když jsem se poprvé kvalifikoval na mistrovství světa v Lakeside, byl jsem tak nervózní, že jsem do sebe vyklopil strašně moc chlastu. Nejhorší bylo, že jsem zápas vyhrál, takže jsem získal pocit, že to funguje,“ líčil Fordham před časem v rozhovoru pro Daily Mirror.
Pitím proti nervozitě
Jako ztepilý mladík hrával docela slušně fotbal a nic nenasvědčovalo, že to jednou „dotáhne“ na poněkud znepokojivou hmotnost 200 kilogramů. Kopané ale musel nechat kvůli zranění zad a kila začala brzy přibývat. K tomu se přidalo bohatýrské pití alkoholu, násobené tím, že Fordham s manželkou Jenny provozoval hospodu. Vždycky bylo s kým si ťuknout.
U terče to ale „Vikingovi“ šlo náramně. Brzy se stal jedním z nejlepších a nejoblíbenějších hráčů BDO a nakonec to dotáhl až k vysněnému titulu mistra světa. Před dramatickým finále proti Mervynu Kingovi do sebe dostal už zmíněnou flašku brandy a (prý) 24 piv. Tehdy to pro něj byl běžný denní příděl…
Alkoholem bojoval proti nervozitě. „Všude kamery, tisíce lidí v publiku. Nechtěl jsem vypadat jako idiot, tak jsem pil,“ líčil po letech pro The Guardian. Zápas o titul a šek na 50 tisíc liber vyhrál, jenže… „Vůbec si nepamatuji, že jsem přebíral trofej,“ vzpomínal.
Znovu se učil házet
Alkoholem a zničujícím životním stylem si nakonec zcela rozvrátil zdraví. Musel na několik operací, v roce 2008 podstoupil transplantaci jater a shodil po ní přes 100 kilogramů. Vrátil se i na šipkové turnaje, kromě BDO se krátce pokoušel prosadit i v konkurenční organizaci PDC, nikdy už ale nezopakoval své dřívější úspěchy.
Lidé ho samozřejmě stále poznávali, byť hru, v níž svého času exceloval, se musel po všech zdravotních peripetiích v podstatě učit znovu. „Kamkoli jsem přišel a byly tam šipky, volali na mě, ať hodím 180. Nedokázali pochopit, že mám problém trefit tři single dvacítky,“ pousmál se smutně.
Fordham je jakýmsi ztělesněním dnes už čím dál vzdálenější éry původně hospodské hry u sisalových terčů, kdy i elitní hráči nebojácně třímali v jedné ruce šipku a ve druhé půllitr piva. Svým zjevem se zdál být dokonalým opakem běžné představy o profesionálním sportovci. Jenže časy se mění a životospráva předních šipkařů s ní.
Fordhamův odchod je tak svým způsobem i symbolický. „Je strašně smutné, že Andy zemřel. Byl opravdovou legendou a gentlemanem našeho sportu. Myslím na jeho rodinu a přátele,“ reagoval další mistr světa Rob Cross. „Byl to přátelský obr, kterého všichni milovali,“ přidal se Bobby George, šipkařská legenda 80. let.
Zdroj: 16.7. 2021, 11:28, autor - Vojtěch Žižka
https://www.denik.cz/ostatni_sport/milovany-obr-zemrel-mistr-sveta-si-po-nalozi-piv-nepamatoval-sve-zivotni-finale.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=588200&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=L2mPcocYZ6U-202107161058&dop_id=12643668
Každý z nás by se jistě rád dožil vysokého věku, co ale udělat pro to, abyste se dožili sto a více let?
AGNES FENTON SE DOŽILA NEUVĚŘITELNÝCH 112 LET
Američanka Agnes Fenton se dožila krásných 112 let, zemřela v roce 2017. Jaký je její recept na dlouhověkost? Zajisté potěší všechny milovníky alkoholu! Televizní stanici ABC News řekla, že svou dlouhověkost připisuje třem lahvím piva a sklence whiskey, toto množství pila prý denně po dobu 70 let. Dokonce tvrdila, že jí konzumaci piva doporučil lékař poté, co u ní byl zjištěn nezhoubný nádor. Američanka lékaře poslechla a poctivě pila pivo, whiskey na seznam denní „medicíny“ zařadila na základě vlastního uvážení. A není rozhodně jediným člověkem, který pití alkoholu vnímá jako klíč k dlouhověkosti. Ve studii vědců z univerzity v Kalifornii 16 % lidí, kteří se dožili sta let a více, uvedlo, že pití alkoholu je tajemstvím jejich dlouhověkosti. A možná se skutečně nemýlí, v roce 2017 byla publikována studie ve vědeckém časopise Journal of the American College of Cardiology, která naznačuje, že ti, kteří pravidelně pijí malé množství alkoholu, se dožívají déle než abstinenti. Vědci tehdy zkoumali více jak 300 000 osob a zjistili, že ti, kteří alkohol pijí s mírou, mají až o 30 % menší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby.
ZDROJ: 16. 07. 2021, autor: EVA SLACHOVÁ, www.svetzeny.cz
https://www.svetzeny.cz/zdravi/jak-se-dozit-100-let-mame-pro-vas-tipy-primo-od-lidi-kterym-se-podarilo-varovani-nektere?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=588200&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=Ma891ja799u-202107161545&dop_id=12646251