Pět nejrozšířenějších pivních mýtů
Sytá barva piva = lepší chuť - NE!
Plných třicet procent dotázaných má za to, že čím je pivo světlejší, tím prázdnější má chuť. Omyl.
Bohatá pivní pěna = lepší pivo - NE!
Myslíte, že čím lépe vypadá pěna, tím lepší bude pivo? Nikoliv nutně. Pozor! Pivovarští experti totiž varují, že dlouhotrvající pěna nemusí vždy znamenat, že je vše v pořádku. Někteří výrobci totiž přidávají do piva chemické stabilizátory pěny, aby oslnili nepoučené pivaře. Dají se tak skrýt i nedostatky způsobené nekvalitními surovinami či zpackanou várkou.
Pivní říz.
Šedesát sedm procent konzumentů má za to, že čím větší říz pivo má, tím je lepší. Takhle jednoznačně to říct nelze. Není sporu o tom, že české pivo má být jako křen, jinými slovy má mít říz. Střední až silnější. Dělají ho maličké bublinky kysličníku uhličitého, který se uvolňuje při kvašení. Kdyby však lidé vyhledávali co možná nejříznější pivo, pili by ho rovnou z lahví hned po otevření, a to stylem „jen zasyčelo“. Někdo takhle dokáže zvládnout i dva lahváče – v tom případě už jeho tělo musí vstřebat dva a půl litru plynu. Kdo by stejným tempem pokračoval, bude se cítit jako vzducholoď. Kdyby mělo stejný říz pivo čepované, nevybízelo by každým douškem k dalšímu napití. Po načepování se však až polovina kysličníku uhličitého ztrácí. Proto je nad točeným možné opravdu posedět. Někde má i točené pivo nápadně velký říz. Zpravidla tam, kde ho výčepní vyhání ze sudu syntetickým kysličníkem uhličitým, vzdálenost od sudu k pípě je dlouhá a pivo tam navíc neteče zrovna proudem. Takové pivo však víc nadýmá, než chutná.
Teplota piva.
Společnost Plzeňský Prazdroj totiž doporučuje servírovat své výrobky vychlazené na sedm stupňů Celsia. Jiní pivovarníci mluví o devíti stupních. Ale opět Pozor! Sedm stupňů může mít i pivo z bečky ležící v parném létě u stánkařových nohou. Existují zařízení, která nápoj prudce zchladí na poslední chvíli v trubce, jež vede k pípě. Takové pivo je sice studené, ale takzvaně „přeražené“. Plná, chlebnatá chuť teplotním šokem mizí. Není nad studený sklep.
Stupňovitost piva.
10° 12° 13° 16° 18° - tato čísla vyjadřují stupňovitost piva, jež souvisí s množstvím sladu použitého k vaření. Stupňovitost totiž udává v procentech obsah zkvasitelného extraktu v původní mladině. Číslo je zaokrouhleno. Dvanáctka jedné značky může mít třeba 12,5% extraktu, dvanáctka značky jiné 12,1%. To ještě neznamená, že první pivo bude obsahovat více alkoholu než to druhé.
Použil jsem výňatky a pasáže z textu článku Ladislava Vereckého - Pět největších pivních mýtů (idnes.cz).
"buď to pivo má říz..a je mi celkem jedno kdo to vaří"
Nebo další blbost. Opět cituji:
"ale já jsem názoru, že není špatné pivo, je jen špatně načepované..."
A další perla jistého komentátora:
"jen lehce naznačuji že pokud ti dobře načepují pivo, tak mi nevadí že to je komerční pivo."
Nejmenovanému komentátorovi taky vadí, když mu pivo načepuje mladá (nedej bože obrýlená) studentka. Tyhle holky to prý čepujou špatně. Cituji "znalce-pivaře":
"Není špatného piva - je jen špatně načepované. Pokud vidím u čepu mladou obrýlenou studentku s unuděnou tváří, je mi jasné že tady si dobré pivo nedám."
Můj selský rozum a hlavně chuťové pohárky na jazyku mi říkají, že "krásně načepované řízné europivo" je pořád jenom europivo. Zatímco výborné nefiltrované, nepasterizované (živé pivo) z minipivovaru je i bez pěny a s nižším řízem opravdová lahůdka (v naprosté většině vzorků). Tohle všechno jsem dávno věděl, přesto děkuji L. Vereckému za vykonanou práci.
A jaké z článku plyne poučení?
P.S. - Profláknutá hláška pivních "znalců", "Není špatného piva, je jen špatně načepované", mi už leze na nervy. Znám týpka, který tuhle frázi neustále opakuje, přesto mu nechutná každé třetí pivko na pivním festivalu. Dokonce jsem ho už viděl vylévat pivo do trávy. Asi bylo špatně načepované. Jsou frajeři, kteří tuhle blbou frázi důležitě pronesou a pět minut poté mi začnou vyjmenovávat položky na svém osobním seznamu "hnusných piv": "Primátor je hnus, Ježek je hnus, Budvar nafukuje panděro, pšenice je super hnus - banánové pivo nepiju a ejly neuznávám". Který Primátor? Že by celý náchodský sortiment? Jaký Ježek? Budvar pění, pšeničné pivo je odporné a ejly divné. A jak je to tedy s tou přemoudřelou hláškou:
- Piják Ragegasta: "Když piju Radegast, tak vím, že piju PIVO a ne nějaké chcanky."
A já vím, že vůbec (ale vůbec) nic neví.
- Piják Ostravaru: "Když se podíváš na etiketu Ostravaru, tak zjistíš, že Ostravar je jediné pivo vařené ze zelených šištic chmele, tzn. z hlávkového chmele."
Je hloupý a ještě lže.
- Piják Budvaru: "Budvar je jediné pivo vařené z čerstvého hlávkového chmele a z vody z artéských studní. Když vidím na etiketách z jiných lahváčů, že obsahují nějaké chmelové náhražky, tak to ani nepiju."
Další chytrý znalec a mystifikátor. Mimochodem také vyznavač konspiračních teorií a městských legend. Tento chlap bydlí hned vedle minipivovaru, ale ty "drahé sračky" nemusí a pije jedině Budvar. Na URBAN LEGEND o "hlávkovém chmelu" v europivu už jsem lehce alergický.
- Piják Budvaru (věk cca 65 let): "Starobrno dnes piju poprvé a už si ho nikdy nedám. Nemám na výběr, jinak bych pil jedině Budvar."
Pivař, který ví o dobrém pivu všechno. Cituji jeho další větu: "U nás je dobré pivo pouze Budvar". Tento člověk na sklonku života ochutnal Starobrno. Tak s čím ten jeho Budvar porovnával? Asi s Radegastem a s PU, protože další hláška (už třetí) je taky od něj...
- Piják Budvaru: "Jednou jsem si dal Pilsner Urquell a udělalo se mi hrozně zle. Nejdříve mě rozbolela hlava a pak i břicho. Říkal jsem si, že jsem asi něco špatného snědl. Jenže později jsem si dal znovu plzeň a udělalo se mi zase moc špatně."
Tak jsi to měl zapít Budvarem z "čerstvého chmele", bylo by ti lépe.
- Piják Radegasta a Klasika: "Všechny piva, která se jmenují po nějakém zvířeti, se nedají pít."
Tak jak to, že v roce 2020 a v r. 2021 zvolili jiní znalci na PIVEXU jako pivo roku Zubra?
- Piják Pilsner Urquell: "Prazdroj nemusím, ale když otevřu lahev Pilsner Urquell, tak to zavoní jako z pivovaru. Ty dva pivovary stojí vedle sebe, ale Prazdroj je hnusný."
Znalec plzně neví, že Prazdroj býval dříve ten jeho Urquell a zřejmě si ještě plete Prazdroj s Gambrinusem. Tento člověk platí ve svém (pivně nekulturním) okolí za znalce piva.
- Piják Argusu: "Nejlepší pivo je Argus, stačí se podívat na složení a je to jasné."
Nevím, který Argus měl znalec na mysli. Když jsem se ho zeptal, co je zvláštního v tom "složení", tak mi odsekl, že se mám podívat. Opět další piják europiva, jehož oblíbený nápoj obsahuje extra ingredience. Ještě, že to tentokrát nebyl čerstvý hlávkový chmel. A nebo byl?
- Piják Svijan a Starobrna + piják Staropramene:
"Mám doma dvě bedny Svijan, ale vůbec se mi do toho nechce. Ty Svijany nejsou bůhví co, to třeba Starobrno je lepší. Takové kvašnější." Na to mu druhý eurodegustátor odpověděl: "Jo, jo kvašnější. A Staropramen je taky dobrý."
Já se z nich picnu. Europiják si koupí dvě basy Svijan, ale ani se na ně netěší. Je si vědom toho, že to není zrovna hitparáda. Asi byla VÝHODNÁ CENA, tak to porval. A vůbec, hodnotit kvalitu tří výše zmíněných značek, to můžou opravdu jenom skuteční euroznalci.
- Piják Ragegasta: "Nejlepší pivo u nás je Radegast, kdysi byl dobrý i Budvar, ale teď je to břečka. A víš, proč je Radegast nejlepší?" Zeptal se mě tento "pivní znalec" a hned mi poskytl odpověď: "Protože je nejvíc hořký. U nás není žádné pivo tak hořké, jako je Radegast".
Tento vybíravý europíč je hloupý, dá se říct, že i ulhaný, ale hlavně je to chlap přes padesát let, který tak snadno podléhá propagandě a reklamě pivovarského kolosu. Chtěl bych vidět, jak by se tvářil, kdybych mu ukázal tu dlouhatananááánskou řadu českých piv, které mají mnohem vyšší hořkost, než ten jeho eurokousek z Nošovic. Ale tak nějak tuším, že by zavřel oči, zacpal by si uši a opakoval by propagandistická hesla zprofanovaného pivovaru Radegast.
- Piják Radegasta:
Europiják si stěžoval, jak mu v karvinské pivnici U čápa nechutnal Radegast:
"Byl jsem tam první a pivo bylo hrozné. Klid, říkal jsem si, další už bude dobré. Mezitím dostali pivo asi tři-čtyři chlapi, tak to už bude pivo fajn. Ale druhé bylo ještě horší, no a třetí taky hnus. Pivo bylo takové MOUČNÉ, tak jsem šel vedle na Hrádek (eurovýčep). A tam bylo pivo v pořádku, takové studené."
Tenhle europíč by mohl dělat degustátora. Jedno pivo MOUČNÉ, druhé studené. Ale nejvíce mě fascinuje, jak jim ten jejich eurohnusík vlastně ani nešmakuje. Stačí kapku PŘERAZIT, tj. přechladit, tzn. zamaskovat chuťové vady a europíč je spokojen. Na EuroHrádku ví, jak na europíče.
Všiml jsem si, že europíči často označují za dobré pivo to, které je studené. Samozřejmě, pivo MUSÍ být správně vychlazené. Kapičku se ale obávám, že dobré europivo je pouze tzv. PŘERAŽENÉ pivo, tedy přechlazené. To pak europíči hodnotí velmi kladně: "Pivo bylo dobré = studené." Stačí pivo lehce přerazit a europíč je happy.
- Piják Radegasta:
Jednou jsem, hlavně kvůli razítku do pivního pasu, zabloudil do Radegastové tankovny. Dal jsem si eurohrůzu, čekal na vyžádané razítko do pasu a pozoroval europijáky. Jednomu pivko evidentně nejelo, vždycky usrkl a divně se do štucku podíval. Udělal to asi třikrát a pak se zeptal hřmotné hostinské: " Co je s tím pivem?"
"Co by bylo? Je to europatok," pomyslel jsem si. Drsná hostinská europijáčka zvýšeným hlasem zpražila:
"Co by s ním bylo!? Nic s ním není! Máš nějaký problém!?"
Europijáček jen zakroutil hlavičkou a dál usrkával svého Radečka. Evidentně mu však nešmakoval. Hostinská na europijáčka ještě jednou štěkla, jestli má problém, ale ten už v tichosti tutal pokorně svůj eurohnusík.
- Piják Zlatého bažanta v roce 2022: "Bažant byl, je a bude slovenský."
A co Krušovice a co Heineken?
- Piják Birella + vyznavač ovocných Birellů:
"Tolik piv ani není."
Když tihle dva fanoušci Birellů slyšeli, že mám prokazatelně vypito více než 1000 různých piv.
- Tuhle hlášku vypustil z huby týpek, který všechno ví a všechno zná:
"Černá Barbora je černé pivo z nošovického Radegasta. Sice je to hodně sladké pivo, ale není špatné."
Tak tohle by v ostravském Ostravaru neslyšeli rádi. Nejen proto, že jejich výrobek někdo přiřadil ke konkurenci, ale taky se rádi chlubí tím, že se jejich Černá Barbora vyznačuje UNIKÁTNÍ PLNOU CHUTÍ, VE KTERÉ VÍTĚZÍ HOŘKOST NAD SLADKOSTÍ.
Tuhle úsměvnou příhodu jsem nezažil na vlastní kůži, ale vyprávěl mi ji přítel číšnice, která ji prožila:
V jednom nejmenovaném městě na Severní Moravě (Karviná), v jedné nejmenované hospodě (Myslivna) došlo k logistické chybě. Do hospody nepřivezli na víkend sudy s Radegastem. Víkendový provoz udrželi hospodští tak, že narazili Gambrinus ležák. Místní "znalci"-pijáci Radegasta se samozřejmě čertili, ale s brbláním vzali zavděk "hnusným Gambáčem". Pivo ze západu republiky dostali načepované do krásných fungl nových pivních sklenic s logem Gambrinus a dva dny museli pít ten "hnus". Třetí den v pondělí už číšnice tzv. narazila KEG Radegasta, ale nešvar čepovat pivo do sklenic jiných pivovarů se rozmohl i v této hospůdce. Číšnice čepovala Radegast do sklenic Gambrinus, aby ty nové krásné sklenice nemusela všechny uklízet a znovu vytahovat štucky od Radegasta. Jenže "znalci"- pijáci Radegasta to už čtvrtý den nevydrželi a v úterý propukla vzpoura! S nenávistnými výkřiky se oháněli krásnými sklenicemi Gambrinus a křičeli, že už chtějí Radka a hnusný Gambrinus, ať si strčí číšnice do p..e. Nebohá číšnice jim marně vysvětlovala, že už dva dny normálně chlemtají Radegast, pouze čepován do špatných sklenic. Jako důkaz předložila i víčko ze sudu a také ony sudy přiložila k důkaznímu materiálu. "Znalci"- pijáci Radegasta dali číšnici ultimátum a ta musela slíbit, že už bude čepovat Radegast. Což vykonala a obsah stejné bečky čepovala i nadále, tentokorát do správných sklenic Radegast. V bowlingové hospodě zavládla spokojenost. A to je konec příběhu o pijácích Radegasta a o číšnici, která čepuje fádní europivo do špatné sklenice.
Tohle a vše ostatní v příspěvku jsem slyšel (a vytrpěl) na vlastní uši.